Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018 - 39

(zveřejněné právní věty)

I. Podpis na listinném podání je podstatnou náležitostí podání. Chybějící podpis na podání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení (§ 37 odst. 2 správního řádu).

II. Chyběl-li podpis na odporu podle § 87 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a nebyla-li tato vada přes výzvu odstraněna, odpor nevyvolal žádné právní účinky a příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty nabyl právní moci.

III. Podává-li stejná osoba jako účastník či jako zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle § 37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatku podání. Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími. Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně nemusí nijak procesně reagovat.



// Prejudikatura

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2013, č. j. 8 As 105/2012 – 40

(citace)

Chybějící podpis na odvolání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení, protože není zřejmé, zda odvolání podala oprávněná osoba.



Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2018, č. j. 32 A 57/2016 - 23

(citace)

Soud se tedy ztotožnil s názorem správních orgánů, že absence podpisu na podání (odvolání) je podstatnou vadou, pro niž nelze pokračovat v řízení. Správní orgán přitom nemusel rozsáhle argumentovat stran vymezení, zda absence podpisu je či není podstatnou vadou bránící v pokračování řízení, neboť tato vada bez dalšího brání v pokračování řízení, a proto se podáním bez podpisu podatele nelze zabývat. Správní orgán I. stupně uvedl, z jakého důvodu bylo řízení zastaveno. Soud proto neshledal nepřezkoumatelnost rozhodnutí (usnesení) správního orgánu I. stupně pro nedostatek důvodů. Na posuzovaný případě nelze vztahovat výjimky, umožňující za určitých okolností odhlédnout od správním řádem výslovně požadovaného podpisu podání. Ty lze uplatňovat pouze v případě, kdy by se jednalo o zjevně nadbytečný formalismus, zejména tehdy, dojde-li k podání z datové schránky nebo elektronickým způsobem, ale s uznávaným elektronickým podpisem. Taková situace však nenastala, neboť žalobce své odvolání podal prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 05.08.2016, č.j. 54 A 1/2016-43).



Závěr č. 50 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11.12.2006

(…) chybí-li u podání vlastnoruční podpis podatele, není stvrzeno, že podatel se ztotožňuje s obsahem podání, a správní orgán, nebyla-li náprava přes jeho výzvu zjednána, se nebude podáním zabývat.



// Překonaná judikatura

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2017, č. j. 2 As 80/2017 - 34

(zveřejněné právní věty)

I. I nepodepsané odvolání zásadně zahajuje řízení o odvolání v přestupkové věci (ledaže by z jeho obsahu vůbec neplynulo, kdo je má činit), a toto řízení je třeba skončit některým ze zákonem předvídaných způsobů. Vada spočívající v chybějícím podpisu by bránila projednání takového odvolání teprve tehdy, vyvstaly-li by pochybnosti, že podání učinil vskutku ten, kdo se v něm jako podatel deklaruje (§ 37 odst. 3 správního řádu).

II. Podpis, není-li úředně ověřen, za běžných okolností není nic víc než omezeně spolehlivý autentifikační prostředek – jeho přítomnost na podání obvykle zvyšuje pravděpodobnost, že je učinil vskutku ten, kdo v něm je za podatele označen, ale málokdy o tom dává jistotu. Za běžných okolností je třeba vycházet z toho, že ten, kdo je v podání jako podatel označen, jím je, ledaže vyvstanou rozumné důvody k jiné domněnce či pochybě, že tomu je či může být jinak; tuto domněnku či pochybu pak musí správní orgán prověřit a zařídit se podle výsledků svých zjištění (§ 37 odst. 2 správního řádu).