Nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3062/14

(sbírka)

K nepřiměřené sankci za správní delikt nelegálního zaměstnávání

Sankce by měla být přiměřená nejen k objektivní a subjektivní závažnosti správního deliktu, ale rovněž k osobě delikventa a jeho osobním poměrům. Vytvoření dolní hranice, a to nikoliv malou částkou, eliminuje možnost správního uvážení příslušného orgánu veřejné moci. Zmenšuje se tak možnost plastičtějšího „ohodnocení" protiprávního jednání pachatele správního deliktu a možnost diferencování závažnosti a okolností obdobného jednání různých přestupců. Uplatnění zásady lex dura sed lex by se s ohledem na okolnosti případu i na zmíněná východiska jevilo jako nepřiměřeně tvrdé, a to tím spíše, že ještě před podáním ústavní stížnosti Ústavní soud právě takovou tvrdost vyloučil. K tomu čtvrtý senát Ústavního soudu současně připomíná, že je třeba toto hledisko důkladně posuzovat. Na rozdíl od jiného případu, který řešil [sp. zn. IV. ÚS 3292/13 (usnesení ze dne 9. 12. 2014; dostupné na http://nalus.usoud.cz)] a v němž se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval uloženou výši pokuty, v projednávaném případě tato okolnost nenastala. Přiměřenost pokuty soudy s ohledem na okolnosti případu Nejvyšší správní soud řádně nezdůvodnil, a navíc v té době probíhalo řízení o zrušení části zákona.
comments powered by Disqus