Usnesení Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 2415/14

(sbírka)

Ke střetu tzv. jiného zásahu a rozhodnutí

I. Ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nevylučuje, aby v téže věci, usnesením Ústavního soudu již rozhodnuté, nebyl podán nový návrh založený na novém vymezení povahy tvrzeného, ač jinak totožného zásahu do základního práva či svobody; musí se tak ale stát ve lhůtách stanovených v § 72 odst. 3 až 5 tohoto zákona.

II. Uplatnění roční lhůty předvídané v ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) téhož zákona je možné jen za předpokladu, že se má jednat o výjimku z podmínek pro odmítnutí nepřípustné ústavní stížnosti, která by jinak měla být odmítnuta pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje, nikoli však o výjimku pro opožděné podání z kogentního ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) téhož zákona.

III. Stěžovatel tak v řízení o ústavní stížnosti může pominout (a tím o ně přijít) další procesní prostředky (výjimka) a obrátit se přímo na Ústavní soud s ústavní stížností, v níž tvrdí, že zásah do jeho základních práv a svobod podstatně přesahuje jeho vlastní zájem; musí tak však učinit za dodržení zákonem stanovené lhůty pro podání ústavní stížnosti (pravidlo).

comments powered by Disqus
Judikátor

Judikatura na dosah ruky