Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2010, č. j. 2 Ans 7/2010 - 175

(zveřejněná právní věta)

Držitel povolení podle § 9 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), který je zároveň povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytuje v režimu zákona č. 106/1999 Sb. i informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, jejichž poskytnutí mu ukládá § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona.



Rozsudek NSS sp. zn. 3 Aps 5/2013

// obdobně rozsudek NSS ze dne 19. 2. 2013, č. j. 8 Aps 5/2012 - 47

například z jeho rozsudku (rozsudku NSS, pozn. účastníka) ze dne 15. 10. 2010, č. j. 2 Ans 7/2010 – 175 vyplývá, že povinné subjekty ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím poskytují informace zásadně v režimu tohoto zákona.

Ve stejném rozsudku soud rovněž dovodil, že pokud je povinnému subjektu uloženo poskytovat některé informace v procesu upraveném zákonem o svobodném přístupu k informacím, pak má podle stejné procesní úpravy poskytovat i informace, jejichž poskytnutí mu ukládá jiný právní předpis, který sám proces jejich poskytování nijak neupravuje.


Rozsudek NSS sp. zn. 7 Aps 4/2013
Výše uvedené má za následek, že bez ohledu na to, zda oprávněná osoba žádá
o informace v režimu ust. § 16 odst. 2 písm. e) obecního zřízení či v režimu obecné úpravy
informačního zákona, je procesní postup jednotný a řídí se příslušnými ustanoveními
informačního zákona. Není přitom povinností žadatele o informace právně kvalifikovat, podle jaké zákonné normy se domáhá informace na povinném subjektu. Je naopak úkolem povinného subjektu posoudit, o jaké informace se ve skutečnosti jedná a podle kterého právního předpisu má postupovat při jejich poskytnutí, případně jejich odepření (viz rozsudky Nejvyššího správního
soudu ze dne 15. 10. 2010, č. j. 2 Ans 7/2010 - 175, nebo ze dne 19. 2. 2013,
č. j. 8 Aps 5/2012 - 47, dostupné na www.nssoud.cz)

Samotný proces poskytování informací (jakoukoliv formou, včetně nahlížení
do dokumentů) nebo jejich odepření se tedy v případě usnesení rady obce, jejich příloh a podkladů i zápisů z jejích jednání vždy řídí informačním zákonem. Uvedené rozlišování právního základu tedy není z procesního hlediska pro žadatele nijak významné. Určení právního základu je navíc úkolem povinného subjektu.