Dokdy lze osobu považovat za řidiče a dokdy se musí podrobit vyšetření na ovlivnění návykovými látkami
Posted on December 10th, 2015
1) Rozsudek NSS ze dne 28. 3. 2012, č. j. 2 As 130/2011 - 67
(citace)
Výraz „řidič“ je definován v § 2 písm. d) zákona o silničním provozu: jde o účastníka provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti. To ještě neznamená, že řidičem je pouze osoba aktuálně (tj. právě v daný okamžik) řídící vozidlo či tramvaj (či jedoucí na zvířeti), jak by se snad mohlo zdát z dikce předmětného ustanovení. Takový výklad by vedl k absurdním závěrům; v takovém případě by např. vyšetření, zda řidič není ovlivněn alkoholem, muselo probíhat přímo za jízdy. Dle zdejšího soudu je však stejně tak absurdní považovat za řidiče osobu, která po odstavení vozidla sedí již hodinu v hostinci a popíjí alkoholické nápoje.
Osobu sedící hodinu v restauračním zařízení a konzumující lihoviny také lze jen těžko označit za účastníka provozu na pozemních komunikacích, přičemž toto účastenství je nezbytným definičním znakem řidiče dle zákona o silničním provozu. Tento zákon definuje účastníka provozu na pozemních komunikacích ve svém § 2 písm. a). Ačkoliv tak zákon činí částečně za pomoci tzv. definice kruhem, lze přesto z této definice dospět k jednoznačnému závěru, že stěžovatel v době inkriminované výzvy účastníkem provozu na pozemních komunikacích nebyl (a tím pádem nebyl ani řidičem). Dle zmíněného § 2 písm. a) je účastníkem provozu na pozemních komunikacích každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích. Legální definice tedy zdůrazňuje, že musí jít o účast na provozu přímou (tj. nezprostředkovanou). Hodinu trvající konzumaci piva a destilátů v restauračním zařízení za bezprostřední účastenství v silničním provozu považovat zajisté nelze. Nebylo rovněž prokázáno, že by stěžovatel po odstavení vozidla alkohol požil jen s úmyslem zmařit smysl a účel výzvy. Poslední odlivku destilátu sice vypil bezprostředně před policisty (...).
Jak již bylo uvedeno shora, je k tomu, aby mohla být osoba vyzvána k předmětnému vyšetření, nezbytně nutné, aby tato osoba byla účastníkem provozu na pozemních komunikacích. Takovou osobou jistě bude i ten, kdo se zcela prokazatelně chystá nastartovat vůz a vyjet s ním na pozemní komunikaci. Bezesporu takovou osobou bude i osoba, která sice již ukončila jízdu na pozemní komunikaci, ale souvislost s provozem na pozemní komunikaci je stále ještě bezprostřední a není přetržena jinou déletrvající činností či dějem.
2) Rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2015, č. j. 6 As 137/2014 - 40
(citace)
Dále např. v rozsudku ze dne 22. 2. 2011, č. j. 2 As 1/2011 – 60, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že takové výzvě lze podrobit i osobu, která se v danou chvíli nachází sice v bytě, ale existuje souvislost mezi výzvou a dřívější účastí vyzývané osoby v provozu na pozemních komunikacích (důvodné podezření, že se podílela na dopravní nehodě).
Je tedy evidentní, že výzvě, lze podrobit i osobu, která v danou chvíli nesedí přímo „za volantem“. Výklad, při kterém by nebylo možné osobu, která právě vystoupila z vozidla, podrobit oné výzvě, by vedl ke zcela absurdním výsledkům (srov. citovaný rozsudek č. j. 2 As 130/2011 - 63).