Nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 761/14

(sbírka)

Obviněný, který nemá k bytu, v němž se provádí domovní prohlídka podle trestního řádu, žádný vztah a nebyl nikterak zapojen do provádění domovní prohlídky, není nositelem takových základních práv (práva na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny, resp. práva na nedotknutelnost soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny), jež by mohla být domovní prohlídkou dotčena. Takový obviněný není aktivně legitimován k tomu, aby se ústavní stížností dovolával ochrany základních práv třetích osob, u nichž se prohlídka vykonává.

Právo obviněného na spravedlivý proces není porušeno tím, jsou-li k jeho usvědčení v trestním řízení použity věcné důkazy nalezené při domovní prohlídce v cizím bytě, při jejímž provádění nebyla porušena žádná subjektivní práva obviněného; takové důkazy podléhají, stejně jaké kterékoli jiné, volnému hodnocení důkazů.

Použitelnost těchto důkazů je třeba posuzovat podle obecných zásad. Ani rigorózní interpretace doktríny „ovoce z otráveného stromu“ (fruits of poisonous tree doctrine) nevede k závěru, že jakékoli pochybení při opatřování důkazu automaticky způsobuje nepoužitelnost důkazu. Vždy je třeba mj. konkrétně posuzovat, jak intenzivní bylo dané pochybení a zda vůbec bylo způsobilé proces provádění důkazu ovlivnit. Pokud ze všech okolností případu, seznatelných z příkazu k prohlídce nebo z trestního spisu, přesvědčivě vyplývá, že podmínky neodkladnosti úkonu byly skutečně dány, potom pouhý nedostatek podrobného písemného zdůvodnění neodkladnosti úkonu v příkazu k prohlídce, byť je namístě jej hodnotit negativně, nemusí být nutně posuzován jako ústavněprávní pochybení, vedoucí k nepoužitelnosti důkazu.