SOUHRN: Kdo je a kdo není veřejnou institucí podle InfZ (kazuistika)
Posted on January 23rd, 2019
// ČEZ, a. s. (ne)
Nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16
// Mediálně známý nález, podle kterého ČEZ, a. s. není povinným subjektem. Dřívější judikatura NSS to naopak připouštěla (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009 - 93).
(citace)
Nepochybně lze souhlasit, že existence a fungování stěžovatelky s ohledem na předmět její činnosti plní určitý veřejný účel, takovéto hodnocení by však bylo možné přiznat celé řadě soukromoprávních subjektů vykonávajících nejrůznější činnosti. Podstata její existence a fungování spočívá především v podnikání, jehož účelem je dosahování zisku.
// ČEPRO, a.s. (ano)
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2018, č. j. 9 A 21/2016 - 45
// Žalovaný (ČEPRO, a.s.) si podal kasační stížnost, o které zatím nebylo rozhodnuto (sp. zn. NSS 5 As 95/2019).
// Výslovný disent s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2018, č. j. 5 A 97/2015 - 32.
(citace)
21. Dle informací z obchodního rejstříku žalovaný vznikl podle obchodního zákoníku v roce 1993, kdy jediným zakladatelem byl Fond národního majetku České republiky, a základní jmění společnosti bylo tvořeno částí majetku bývalého státního podniku Benzina. Žalovaný tedy sice vznikl soukromoprávním úkonem, nicméně ingerence státu byla úplná. Zřizovatelem byl výlučně stát jednající skrze Fond národního majetku.
22. Jediným akcionářem žalovaného je Česká republika, za kterou jedná Ministerstvo financí. Ta vlastní 100 % akcií žalovaného. Tato skutečnost státu umožňuje plné ovládání žalovaného. Stát vykonává působnost valné hromady (§ 12 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů). Stát tedy plně určuje, kdo bude členem představenstva a dozorčí rady žalovaného. Stát má tedy výlučný vliv na vytváření orgánů žalovaného.
// Pražská plynárenská Servis distribuce, a.s. (ano)
Nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. I. ÚS 1262/17
// Jediným akcionářem bylo hl. m. Praha, což je podstatný rozdíl od ČEZ, a. s. (nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16).
// České dráhy, a. s. (ano)
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2018, č. j. 9 A 230/2015 - 51
// Městský soud dospěl k závěru, že ČD jsou veřejnou institucí, nicméně ČD si podaly kasační stížnost, o které zatím nebylo rozhodnuto, ale NSS jí přiznal odkladný účinek usnesením ze dne 18. 7. 2018, č. j. 8 As 145/2018 - 43.
// Stálý rozhodčí soud
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2019, č. j. 6 As 282/2018 - 46
(zveřejněná právní věta)
Stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť představuje původně státem zřízené a posléze zákonem uznané výlučné fórum pro alternativní řešení sporů, stát si vyhradil výlučnou pravomoc zřizovat tento typ rozhodčích soudů zákonem a jako stálá institucionální alternativa k soudnímu rozhodování sporů plní veřejný účel.
// Zaměstnanecké pojišťovny (ANO)
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, č. j. 2 As 157/2018 - 46
(zveřejněná právní věta)
Zaměstnanecké pojišťovny zřízené dle zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, jsou jakožto veřejné instituce povinnými subjekty dle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
// Letiště Praha, s. p. (ANO)
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2006, č. j. 6 As 52/2004 - 67
// Rozsudek byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 260/06 i spolu se souvisejícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2004, č. j. 11 Ca 298/2003 - 39. Ústavní soud v předmětném nálezu dospěl k závěru, že státní podnik Letiště Praha je veřejnou institucí, a tedy i povinným subjektem podle InfZ.
(zveřejněná právní věta)
Státní podnik zřízený podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, jehož hlavním předmětem podnikání je správa a provoz mezinárodního letiště, není veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinnou k poskytování informací vztahujících se k její působnosti.
// Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (ANO)
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2011, č. j. 1 As 114/2011 - 121
// Ústavní stížnost dopravního podniku byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. I. ÚS 330/12.
(zveřejněná právní věta)
Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, je veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
// Brněnské komunikace, a. s.
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. října 2012 č. j. 30 A 91/2011 - 68
// Kasační stížnost žalovaného byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2013, č. j. 4 As 82/2012 - 90 a jeho ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 14. 8. 2014, sp. zn. III. ÚS 1705/13.
(citace)
// Liberecká IS, a. s. (ANO)
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2014, č. j. 5 As 75/2014 - 53
// Liberecká IS, a. s. byla obecní společností, která vykonávala pro Magistrát města Liberce softwarové a další služby.
(citace)
[21] Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že stěžovatel byl založen Statutárním městem Liberec jako územním samosprávným celkem, jeho orgány jsou částečně přímo a částečně prostřednictvím valné hromady vytvářeny Statutárním městem Liberec, který současně zákonem stanovenými prostředky vykonává dohled nad činností stěžovatele, který plní veřejný účel. Jakkoliv je proto stěžovatel osobou soukromého práva, převažují u něj jednoznačně znaky svědčící o jeho veřejné povaze a jde proto o veřejnou instituci podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím.
// Národní památkový ústav (ANO)
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, sp. zn. 9 As 28/2007
(zveřejněné právní věty)
I. Národní památkový ústav je jakožto odborná organizace státní památkové péče zřízená dle zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, veřejnou institucí povinnou k poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
II. Subjektem povinným rozhodnout dle § 16 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o odvolání proti rozhodnutí Národního památkového ústavu o neposkytnutí informací je Ministerstvo kultury, které je dle § 25 odst. 2 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, Národnímu památkovému ústavu nadřízeno a žádný zvláštní zákon ohledně subordinačních vztahů mezi uvedenými subjekty nestanoví jinak.
// FC Hradec Králové, a. s. (ANO)
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 As 57/2006 - 67
(zveřejněná právní věta)
U akciové společnosti založené územním samosprávným celkem, jejíž orgány jsou vytvářeny tímto územním samosprávným celkem jako jediným akcionářem společnosti, který zároveň zákonem stanovenými prostředky vykonává dohled nad činností akciové společnosti plnící veřejný účel (provozování fotbalu v dané obci), převažují znaky svědčící o její veřejné povaze, a jedná se tedy o veřejnou instituci ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
// Český hydrometeorologický ústav (ANO)
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 5 A 128/2015 - 49-54
// O kasační stížnosti žalovaného ještě nebylo rozhodnuto, NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek (sp. zn. 5 As 231/2018).
(citace)
Soud na základě výše uvedených podmínek shledal, že ústav je veřejnou institucí zřízenou k zajišťování hydrometeorologických služeb pro veřejné účely. Konkrétně z hlediska členění a organizace veřejné správy je Český hydrometeorologický ústav veřejným ústavem, tedy souhrnem věcných a osobních prostředků, s nimiž disponuje subjekt veřejné správy za účelem trvalé služby zvláštnímu veřejnému účelu (Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 110). Ústav byl zřízen na základě nařízení vlády č. 96/1953 Sb. a v současnosti je jeho zřizovatelem Ministerstvo životního prostředí, tedy jeho zřízení je založeno na veřejnoprávním úkonu a jeho zřizovatel je orgán veřejné moci. Statutárním orgánem ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr životního prostředí. Ústav je nakonec podřízen ministerstvu a v rámci své působnosti zajišťuje služby na úseku hydrometeorologie zejména státním orgánům. Jelikož všechny podmínky nasvědčují tomu, že ústav je veřejnou instituci, je také dle § 2 odst. 1 informačního zákona povinným subjektem, a proto se na něj vztahují povinnosti stanovené informačním zákonem. Zároveň je dána k přezkumu aktů vydaných na základě uvedeného zákona pravomoc soudů ve správním soudnictví. Soud se tak mohl případem zabývat po věcné stránce.
