Nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. I. ÚS 1398/12
(sbírka)
K výši odměny soudního exekutora v případě dobrovolného plnění povinným K zásadě hospodárnosti řízení a problematice spojení věcí soudním exekutorem
Jestliže obecný soud při rozhodování o námitkách proti příkazům k úhradě nákladů exekuce vydaným soudním exekutorem nezvážil konkrétní okolnosti daného případu, mimo jiné i to, že náklady exekutorem vyčíslené několikanásobně převyšují vymáhanou částku, a nezohlednil skutečnost, že soudní exekutor mohl exekuce z důvodu procesní ekonomie spojit, pak takovým postupem porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud navíc exekutor a okresní soud nevzali při stanovení nákladů exekuce (zejména odměny exekutora) v úvahu skutečnost, že stěžovatelka ještě před počátkem vynuceného provádění exekuce vymáhanou částku v plné výši bez přímé účasti exekutora dobrovolně oprávněnému uhradila, znamená to, že porušili nejen ústavně zaručená základní práva stěžovatelky na spravedlivý proces a na ochranu majetku podle čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny, ale v důsledku toho i čl. 89 odst. 2 Ústavy, neboť nevzali v úvahu závaznou judikaturu Ústavního soudu týkající se aplikace vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.

comments powered by Disqus