SOUHRN: Přepjatě formalistický výklad exekutorského zápisu
Posted on August 16th, 2018
Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 925/13
(sbírka)
Výklad obecného soudu, který posoudil exekutorský zápis jako nezpůsobilý exekuční titul jen proto, že v něm nebyla výslovně konstatována platnost občanského průkazu sloužícího k prokázání totožnosti účastníka zápisu, je projevem přepjatého formalismu. Rozhodnutí obecného soudu vycházející z takového závěru se dostalo do extrémního rozporu s principy spravedlnosti, a proto je Ústavní soud zrušil pro porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
(citace)
V nálezu sp. zn. III. ÚS 351/04 ze dne 24. 11. 2004 (N 178/35 SbNU 375) Ústavní soud interpretoval pojem svévole ve smyslu extrémního nesouladu právních závěrů s vykonanými skutkovými a právními zjištěními a ve smyslu nerespektování kogentní normy. Aplikace zákonných pojmů v jiném než zákonem stanoveném a právním myšlení konsensuálně akceptovaném významu je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (příkladem čehož je přepjatý formalismus) – viz též nálezy sp. zn. III. ÚS 606/04 ze dne 15. 9. 2005 (N 177/38 SbNU 421), sp. zn. III. ÚS 521/05 ze dne 23. 3. 2006 (N 70/40 SbNU 691), sp. zn. III. ÚS 151/06 ze dne 12. 7. 2006 (N 132/42 SbNU 57). Uvedené závěry je možné analogicky vztáhnout i na nyní projednávanou věc.
Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 924/13
(sbírka)
Ustanovení § 80 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, podle něhož se totožnost prokazovala platným úředním průkazem, byl pokynem zákonodárce exekutorovi, podle čeho má totožnost ověřovat. Za jeho splnění exekutor odpovídal a pochybení v tomto směru může vyústit v jeho postih. Pouze ze skutečnosti, že v zápisu nebylo uvedeno výslovně, že prezentované doklady jsou platnými úředními průkazy, nelze bez dalšího dovodit opak, tedy že totožnost nebyla prověřena řádně. Ústavní soud připomíná, že aplikace zákonných pojmů v jiném než zákonem stanoveném a právním myšlením konsenzuálně akceptovaném významu je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti; takovým příkladem je přepjatý formalismus [viz též nálezy sp. zn. III. ÚS 606/04 ze dne 15. 9. 2005 (N 177/38 SbNU 421), sp. zn. III. ÚS 521/05 ze dne 23. 3. 2006 (N 70/40 SbNU 691), sp. zn. III. ÚS 151/06 ze dne 12. 7. 2006 (N 132/42 SbNU 57), sp. zn. II. ÚS 1005/12 ze dne 31. 1. 2013 (N 23/68 SbNU 281)].