Nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. I. ÚS 1963/13
(sbírka)
K extrémnímu nesouladu mezi skutkovými zjištěními a právními závěry K posuzování majetkových poměrů rodiče při stanovení výše výživného
Soudy obou stupňů opřely svůj závěr o majetkových poměrech stěžovatele, jež jsou rozhodné pro určení výše jeho vyživovací povinnosti k jeho nezletilým dcerám, o skutková zjištění, že stěžovatel je jediným společníkem obchodní společnosti, a tudíž je třeba při posouzení jeho majetkových poměrů přihlédnout i k uvažovaným ziskům této společnosti, že hradí leasingové splátky na dva luxusní automobily a že má konkrétní nemovitost. Učinily tak přesto, že bylo provedeno dokazování, z něhož vyplývá, že stěžovatel svůj podíl ve společnosti převedl na třetí subjekty, že již leasingové splátky na uvedené automobily nehradí a předmětné automobily ani nemovitost již nevlastní. Rozhodnutí tedy nemají oporu v provedeném dokazování a vedou Ústavní soud k závěru, že v posuzovaném případě existují výrazné rozpory mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Tento extrémní rozpor Ústavní soud chápe jako zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces, které je garantováno čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.