SOUHRN: Institut nahlížení do spisu podle správního řádu nevylučuje možnost získat informace ze správního spisu podle zák. č. 106/1999 Sb.
Posted on March 6th, 2017
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 5 As 3/2006
// kauza Frank Bold Society, z. s.
(zveřejněná právní věta)
Právo na informace dle zákona č. 106/1999 Sb. je možno označit za prostředek realizace hmotného práva, přičemž z ničeho nelze dovodit, že jej nemůže využít i účastník řízení, z něhož má být informace poskytnuta.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2017, č. j. 3 As 40/2016 - 49
(citace)
Odborná komentářová literatura ve vztahu k existenci podmínek k nahlédnutí do správního spisu netrvá na tom, že žadatel musí plánovat konkrétní právní kroky k ochraně svých práv a k nim potřebuje získat informace ve spisu obsažené. Připouští rovněž žadatelovu potřebu odstranění nejistoty (získání jistoty) ohledně jeho právního postavení. Je též patrné, že okruh osob odlišných od účastníků řízení, které mohou, ať již z důvodu právního zájmu nebo jiného vážného důvodu, do správního spisu nahlédnout, je definován správním řádem poměrně široce a nahlédnutí do správního spisu bude vždy záležet na individuálním posouzení konkrétních důvodů tvrzených žadatelem (viz Vedral, J., Správní řád komentář. II. aktualizované vydání, BOVA Polygon, Praha 2006, str. 432)
Naproti tomu zákon o svobodném přístupu k informacím upravuje odlišný režim. Nevyžaduje důvodnost požadavku na poskytnutí informace, na druhou stranu však možnost poskytnutí informace limituje zákonnými výlukami, například ochranou osobních údajů a podobně, jak zdejší soud uvedl v rozsudku ze dne 4. 6. 2010, č. j. 5 As 75/2009 – 78, publikovaném pod č. 2233/2011 Sb. NSS. V tomtéž rozsudku zdejší soud dospěl k závěru, že oba režimy získání informací ze správního spisu nejsou ve vztahu vzájemně podmíněném a de facto stojí vedle sebe. Ani v posuzované věci tedy nelze žalobkyni vyčítat, že zvolila jednu ze dvou možností k získání potřebných informací. Tato volba se ostatně jeví jako logická, neboť pouze nahlédnutím do spisu mohla žalobkyně získat skutečně komplexní představu o stavu a možném budoucím vývoji správního řízení vedeného stěžovatelem.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2010, č. j. 5 As 75/2009 – 78
(citace)
Nejvyšší správní soud na tomto místě považuje za vhodné zmínit, zda, případně do jaké míry a ve vztahu k jakému okruhu osob, je ústavní právo na informace obsažené ve správním spise provedeno také obecným zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím"). Dle názoru Nejvyššího správního soudu pro širší pojetí ústavně garantovaného práva na informace – zde práva nahlížet do správního spisu - svědčí samotná dikce § 38 odst. 2, která přiznává oprávnění nahlédnout do spisu i jiným osobám od účastníků řízení odlišných. Dle názoru Nejvyššího správního soudu nejsou zákon o svobodném přístupu k informacím a správní řád bezvýhradně ve vzájemně podmíněném vztahu, resp. ve vztahu speciality (viz např. rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2005, č. j. 5 As 7/2004 - 53). Zákon o svobodném přístupu k informacím např. na rozdíl od správního řádu nevyžaduje prokázání důvodnosti požadavku na poskytnutí informace, na druhou stranu však možnost poskytnutí informací je limitována zákonnými výlukami (např. zákon o ochraně osobních údajů, apod.).
Od práva na informace náležejícího vybrané skupině osob, tj. účastníkům řízení, jejich zástupcům a ostatním osobám, které prokáží oprávněný zájem ve smyslu § 38 odst. 1, resp. 2 správního řádu, je třeba odlišit obecné právo vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tj. obecné právo na informace, které přísluší všem a podléhá omezením stanoveným pouze a jedině zákonem. Ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu, podmiňující možnost přístupu k informacím obsaženým ve správním spise tím, že žadatel o informaci správnímu orgánu prokáže odůvodněnost svého požadavku, není možné chápat tak, že omezuje možnosti obecného poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
