1) Jediné rozhodnutí není ustálenou rozhodovací praxí, 2) Při dodatečném projednání dědictví nelze pominout argumenty k popření dědického práva
Posted on August 2nd, 2018
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1332/10
(sbírka)
Porušení základního práva na spravedlivý proces představuje i takový postup soudu, který při posouzení pozice údajné dědičky v rámci dodatečného projednání dědictví nezhodnotí argumenty směřující k popření dědického práva osoby, které připadlo dědictví v původním dědickém řízení.
Za porušení práva na soudní ochranu považuje Ústavní soud i postup Nejvyššího soudu při odmítnutí tzv. nenárokového dovolání ústící v závěr, že odvolací soud při posouzení otázky, zda je stěžovatelka účastnicí řízení, postupoval v souladu s ustálenou judikaturou soudů a odkázal zejména na svoje vlastní usnesení vydané v téže věci na základě předchozího dovolání. Jediné předchozí rozhodnutí dovolacího soudu a navíc v téže věci nemůže vytvořit „ustálenou" judikaturu a být dostatečným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu.