Nález Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 787/13

(sbírka)

Důkazní situace, při níž v trestním řízení fakticky existuje pouze jediný usvědčující důkaz spočívající v nepřítomnosti jiné osoby u porodu, resp. smrti novorozence, je z poznávacího hlediska nesnadná a obsahuje v sobě riziko možných chyb a omylů. V takových případech musí být věnována mimořádná pozornost důkladnému prověření věci. Soudy přitom vycházejí z principu in dubio pro reo, právní zásady, uznávané civilizovanými národy, dle které není-li v důkazním řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tedy jsou-li přítomny důvodné pochybnosti, je nutno rozhodnout ve prospěch obviněného. Přitom jakkoli vysoký stupeň podezření není sám o sobě s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok. Tento princip se promítá i do jednotlivých ustanovení trestního řádu a obecné soudy jsou zavázány k jejich bezpodmínečnému respektování. Ústavní soud dospěl k přesvědčení, že subjektivní stránku trestného činu dovodily soudy pouze nepřímo, zejména pak z faktu, že se stěžovatelka nepřipravovala na porod a následnou péči o novorozené dítě, že těhotenství tajila, porodila osamoceně a odmítala jakoukoliv pomoc. Skutečností zůstává pouze to, že stěžovatelka porodila dítě, které krátce po porodu zemřelo. Jaké jednání stěžovatelky, a zda úmyslné, či nikoliv, vedlo ke smrti novorozence, nade vši pochybnost však prokázáno nebylo. Ze znaleckého posudku z oboru soudního lékařství pak vyplývá pouze příčina smrti, nikoliv však přesné jednání vedoucí k ní. Přičemž soudy, zejména odvolací, dostatečně nezohlednily stav, ve kterém se stěžovatelka nacházela. Porod je sám o sobě velký psychologický inzult, i když je plánovaný a očekávaný, vrchní soud však tuto okolnost pominul a vyloučil, že by se stěžovatelka nacházela ve stavu rozrušení. Ústavní soud po seznámení se s kompletním spisem nalézacího soudu, s provedenými důkazy, dospěl k přesvědčení, že v projednávaném případě existuje mnoho pochybností o tom, co se skutečně stalo, než aby bylo možno jednoznačně konstatovat, že stěžovatelka úmyslně a při plném vědomí si všech možností a okolností udusila své novorozené dítě. Bude proto na soudech, aby uvedené pochybnosti zcela vyvrátily, případně aby, v souladu se zásadou in dubio pro reo, rozhodly ve prospěch stěžovatelky.