Nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2921/13

(sbírka)

K vydání rozsudku pro zmeškání nelze přistoupit ryze mechanicky, pouze na základě skutečnosti, že se žalovaný nedostavil k nařízenému jednání, nýbrž je třeba zohlednit celkovou procesní aktivitu žalovaného. Za situace, kdy bylo z odůvodnění odporu stěžovatelky zřejmé, že stěžovatelka má zájem na soudním řízení participovat a uplatněnému nároku oponovat, je nutno vydání rozsudku pro zmeškání hodnotit jako výraz přepjatého formalismu, zakládající porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.



Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3143/15

(sbírka)

Kontumační rozsudek je nástrojem, jak dosáhnout efektivnějšího a rychlejšího rozhodování sporů, lze k němu však přistoupit teprve tehdy, odpovídá-li to vzhledem k ostatním okolnostem případu požadavkům vyplývajícím z obecných zásad civilního procesu. Při zvažování jeho užití je nezbytné respektovat nejen kritéria, která pro jeho užití stanoví zákon, ale také základní procesní práva účastníků řízení ve smyslu § 1 a 3 o. s. ř. V řízení, v průběhu kterého jsou obě strany aktivní a se soudy i mezi sebou komunikují, není namístě po třech letech od zahájení sporu vydat kontumační rozsudek, a to tím spíš ne za situace, kdy se zástupce žalovaného pokusil svou neúčast u jednání omluvit, byť zjevně nedostatečným způsobem. Nalézací soud zvolil postup procesně nejpohodlnější, nikoliv s ohledem na okolnosti případu nejvhodnější, přičemž takový postup nelze považovat za slučitelný se základními zásadami civilního procesu ani s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces.



Nález Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 49/10

(sbírka)

K návrhu na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Institut rozsudku pro zmeškání (tzv. „kontumační rozsudek") v občanském soudním řádu (§ 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) není sám o sobě v rozporu se zásadou rovného postavení účastníků řízení, pokud příslušný soud respektuje materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, které formulovala judikatura Ústavního a Nejvyššího soudu. Materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání potom vyplývají z použití slovesa „může" v § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, který stanoví, že „[z]mešká-li žalovaný … první jednání, které se ve věci konalo, … může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání". To znamená, že soud při splnění formálních podmínek uvedených v § 153b občanského soudního řádu může, ale nemusí rozsudek pro zmeškání vydat. Obecné soudy tedy mají při používání rozsudku pro zmeškání určitou diskreci, jejímž cílem je mj. právě zabránit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (resp. zachovat rovnost jejich zbraní). Prioritou v soudním řízení musí vždy zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (žalovaných), kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků. Podmínky pro vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě. Před vydáním rozsudku pro zmeškání je soud povinen posuzovat, zda v konkrétním případě respektuje procesní rovnost účastníků řízení, a to zejména v případech, kdy byla žaloba nebo předvolání k jednání doručeno podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (tedy na základě tzv. fikce doručení čili náhradního doručení).

Další materiální podmínky kontumačního rozsudku jsou zejména absence procesní aktivity žalovaného, nutnost rozlišování mezi zmeškáním a pouhým zpožděním, respektování omluvy pro nedostavení se na jednání z důvodu živelní pohromy nebo jiné neodvratné události, vyloučení zneužití práva (množstvím žalob, které ve svém kumulativním účinku představují šikanózní podání, a žalovaný zmešká jednání jen u jedné z nich) a další podobné případy. Pokud již k vyhlášení rozsudku pro zmeškání v takové situaci dojde (například v případě, že se žalovaný dostaví na jednání s několikaminutovým zpožděním a rozsudek pro zmeškání již byl vyhlášen), je soud povinen podle § 153b odst. 4 občanského soudního řádu tento rozsudek zrušit.