Nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 1956/13

(sbírka)

K právu jiné osoby nahlížet do spisu K příkazu k domovní prohlídce

1. Pouhý paušální odkaz na ustanovení § 65 odst. 1 trestního řádu, které postihuje řadu různých situací, nemůže v podmínkách demokratického právního státu pro odepření nahlédnutí do spisu tzv. jinou osobou dostačovat. Pojem „jiná osoba“ dopadá na množinu subjektů, jejichž postavení se může od osoby, proti které vyšetřování směřuje, zásadním způsobem lišit.

2. Pro odepření musí i v případě tzv. „jiné osoby“ existovat legitimní důvod (např. ochrana utajovaných skutečností, dle zákona nařízená ochrana svědků, novými skutečnostmi zvýšená pravděpodobnost znovuotevření trestního řízení atd.) a státní zástupce nebo policejní orgán jako orgán veřejné moci povinovaný respektem k zákonným, tím spíše pak ústavním právům nemůže bez dalšího znemožňovat podezřelým nebo podezíraným osobám jejich snahu o prosazení jejich legitimních zájmů, zejména jedná-li se o věc odloženou.

3. Žadatel musí dát státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu možnost posoudit naplnění kritéria § 65 odst. 1 trestního řádu, tedy „potřeby nahlédnutí do spisu k uplatnění svých práv“, jako nezbytné podmínky zpřístupnění jinak neveřejného spisu policejního orgánu. Stejně tak státní zástupce či policejní orgán musí odůvodnit, proč to neumožní.

4. Tato „stěžovatelova práva“ nelze omezovat jen na probíhající vyšetřování nebo možnost jeho obnovení. K zásahu do základních práv však může dojít rovněž tehdy, kdy podezřelý bude nezpřístupnění předmětného spisu pociťovat jako konkrétní újmu na své právní pozici např. v důsledku oslabení svého procesního postavení vyplývajícího z nemožnosti splnit základní procesní povinnosti (břemeno tvrzení, břemeno důkazní) při uplatňování svých práv a oprávněných zájmů.