Neosvobození od soudního poplatku je nutné řádně odůvodnit, I právnická osoba nebo podnikatel může být od soudního poplatku osvobozen
Posted on August 11th, 2018
Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3543/12
(sbírka)
Podstata odůvodnění napadených rozhodnutí spočívá ve skutečnosti, že stěžovatelka je podnikatelským subjektem, a jako taková je odpovědná za to, že si dokáže obstarat prostředky pro případ nutnosti vést soudní spor, přičemž její neschopnost zaplatit stanovený soudní poplatek souvisí s okolnostmi, jež jsou podnikatelským rizikem a jež není možno podřadit pod okolnosti tzv. vyšší moci.
I pokud by právě uvedené okolnosti považovaly obecné soudy za skutečnosti vylučující splnění podmínky existence zvlášť závažných důvodů ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř., je nutno jednak konstatovat, že jejich rozhodnutí nejsou v tomto směru dostatečně a srozumitelně odůvodněna, a jednak, jak namítá též stěžovatelka, tato podmínka (existence oněch zvlášť závažných důvodů) se vztahuje pouze k úplnému osvobození od soudních poplatků. Obecné soudy se však v takovém případě musí zabývat tím, zda nejsou splněny podmínky pro osvobození částečné. To však v projednávaném případě neučinily. Výše popsané počínání obecných soudů by tak nezbývalo než kvalifikovat jako rozporné s právem na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Jestliže by však obecné soudy závěry stran toho, že stěžovatelka si měla vytvořit finanční rezervu pro vedení sporu a že její neschopnost uhradit soudní poplatek není důsledkem vyšší moci, v posuzované věci nevztahovaly k posouzení existence zvlášť závažných důvodů, jak má na mysli § 138 odst. 1 o. s. ř., interpretovaly by podle náhledu Ústavního soudu uvedené zákonné ustanovené v podstatě tak, že se v zásadě nevztahuje na podnikající subjekt, a to bez jakéhokoli zákonného důvodu. Taková interpretace je v rozporu s principy zakotvenými v čl. 3 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny, neboť bez zákonného důvodu rozlišuje subjekty podnikající a nepodnikající. V důsledku této svévolné interpretace by přitom v projednávané věci mohla nastat situace označovaná jako denegatio iustitiae, a mohlo by tedy dojít k zásahu do práva stěžovatelky na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny.