Nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 1532/16

(sbírka)

// Nemajetková újma za nezákonné trestní stíhání se nepromlčí před doručením písemného vyhotovení zprošťujícího rozsudku

Pokud písemné vyhotovení konečného rozhodnutí ve věci bylo obviněnému doručeno až po uplynutí šestiměsíční lhůty k uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným trestním stíháním [§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb.] a bývalý obviněný v přiměřené době (nikoliv delší než šest měsíců) od takového doručení řádně svůj nárok na náhradu újmy uplatní, nelze případnou námitku státu, že nárok je již promlčen, akceptovat pro rozpor s dobrými mravy.

(citace)

odůvodnění soudu může mít přímý vliv na výši způsobené nemajetkové újmy (…). Tyto úvahy vedou Ústavní soud k závěru, že teprve po obdržení písemného vyhotovení pravomocného zprošťujícího rozsudku je v řadě případů bývalý obžalovaný schopen naznat, zda mu vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné stíhání a jaká je jeho výše.

(výrok)

I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016 č. j. 30 Cdo 4388/2015-162, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2015 č. j. 53 Co 16/2015-140 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 8. 2014 č. j. 41 C 72/2014-113 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu garantované čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. Tato rozhodnutí se proto ruší.