SOUHRN: Nepostoupení věci velkému senátu při odchýlení se od dřívějších závěrů představuje porušení práva na zákonného soudce
Posted on August 25th, 2018
1) Usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. III. ÚS 2983/17
(citace)
Podle § 17 odst. 1 s. ř. s., dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu [viz k tomu i nález ze dne 18. 4. 2007 sp. zn. IV. ÚS 613/06 (N 68/45 SbNU 107)]. Pakliže tak neučiní a ve věci sám rozhodne, uplatňuje státní moc v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny a zatíží řízení vadou nesprávně obsazeného soudu, jež v rovině ústavněprávní představuje porušení ústavního práva na zákonného soudce.
(...)
v souladu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu (...) jsou striktní pravidla pro odchýlení se od dřívější judikatury primárně vázána na nezměněný právní stav [srov. např. nález ze dne 18. 4. 2007 sp. zn. IV. ÚS 613/06 (N 68/45 SbNU 107) či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 140/2008-77, bod 7].
2) Nález Ústavního soudu ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. II. ÚS 1604/12
(sbírka)
Nejvyšší soud navíc tím, že se odchýlil od svých dřívějších opačných závěrů, aniž by věc předložil velkému senátu kolegia, zatížil své řízení vadou nesprávného obsazení soudu, čímž porušil právo stěžovatele na zákonného soudce garantované čl. 38 odst. 1 Listiny.
