Rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2015, č. j. 4 Azs 228/2015 - 40

(citace)

Na druhou stranu zdejší soud konstatuje, že repliku k vyjádření dle § 74 odst. 1 s. ř. s. nestanoví zákon jako povinný úkon; navíc krajský soud sám výslovně uvedl, že na replice nelpí, a jednalo se tak pouze o nabídku, která není zákonnou povinností. Navíc vyjádření žalovaného neobsahovalo žádné nové skutečnosti či argumenty k nimž by se stěžovatelka musela vyjadřovat. Ačkoli tedy měl krajský soud správně zachovat lhůtu pro podání repliky, kterou sám stanovil, a porušil tak práva stěžovatelky, nelze konstatovat, že toto pochybení by samo o sobě představovalo podstatnou vadu řízení, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozsudku [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].