Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2017, č. j. 9 As 117/2017 - 57

(citace)

[25] S ohledem na obsah kasačních námitek je vhodné zdůraznit, že z protokolu je zřejmé, že podle kontroly digitálních podpisů u správního orgánu nebylo platným elektronickým podpisem opatřeno ani tělo podání, ani jeho jednotlivé přílohy. Jednoznačně o tom vypovídá věta: „Podání neobsahuje žádnou část podepsanou platným elektronickým podpisem." Tato skutečnost je očividná, krajský soud proto nepovažoval za potřebné ji dále rozebírat a Nejvyšší správní soud postupoval stejně. Stěžovatelovo tvrzení o tom, že se částí podání rozumí pouze přílohy, nikoli tělo e-mailu, je s ohledem na strukturu protokolu zcela účelové.
[26] Těžištěm projednávané věci nebyla otázka, co vyplývá z protokolu o přijetí elektronického podání, ale zda je jeho obsah správný. Nelze totiž vyloučit, že kontrola digitálních podpisů proběhla u správního orgánu chybně. Tímto směrem se ostatně ubírá většina stěžovatelových námitek a Nejvyšší správní soud z tohoto důvodu v předchozím rozsudku zdůrazňoval, že stěžovatel musí mít možnost obsah protokolu zpochybnit a že krajský soud má povinnost řádně vypořádat jeho návrhy na dokazování printscreenem odchozí zprávy, případně znaleckým posudkem.
[29] Nepřisvědčil závěru krajského soudu, že je (printscreen, pozn. aut.) neprůkazný.
[30] Předně nesdílí výtky ohledně formy. Je jistě pravda, že s jednotlivými částmi mohlo být manipulováno, jelikož se jedná o důkazní prostředek, na jehož vytvoření se podílel sám stěžovatel. Na svém počítači otevřel jednotlivá okna a jejich obsah soudu pouze zprostředkoval. Nelze s naprostou jistotou vyloučit možnost, že některá okna nesouvisí s e-mailem, který měl být odvoláním v projednávané věci, nebo že byl pozměněn jejich obsah. Není ale možné automaticky předpokládat, že tak stěžovatel postupoval. K takovému závěru by krajský soud musel mít jasné a dostatečně konkrétní indicie, které ale nebyly v projednávané věci identifikovány.
[33] Na uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že protokol o přijetí elektronického podání identifikoval dvě přílohy e-mailu, kdežto printscreen zobrazuje odeslanou zprávu s jednou přílohou (viz detail v bodě [31]). Stěžovatel již v minulosti vysvětloval, že tento rozpor je pouze zdánlivý, neboť druhou přílohou zobrazenou v protokolu je ve skutečnosti certifikát elektronického podpisu, který někteří e-mailoví klienti zobrazují jako součást těla e-mailu, jiní jako samostatnou přílohu. Toto vysvětlení je zcela racionální. Bez znalosti originálu elektronické příchozí zprávy sice nelze s definitivní platností potvrdit jeho pravdivost, stejně tak ale není možné konstruovat verzi opačnou.
[34] Sporného e-mailu z 30. 5. 2014 se dle všeho týkají i další zobrazená okna. Buď z nich vyplývá, že se týkají zprávy s totožným předmětem nebo obsahují informaci o okamžiku vytvoření podpisu X, který je totožný s okamžikem odeslání zprávy.
[35] Jedinou výjimkou je okno, ve kterém jsou zobrazeny informace o certifikátu pro elektronický podpis. To je ale logické, neboť se jedná o popis certifikátu jako takového, tedy informace, které s odeslanou zprávou souvisí pouze nepřímo.
[37] Zaprvé e-mail byl podepsaný, o čemž svědčí jednak zmiňovaný popisek na odchozí zprávě „Signed By" (podepsáno), jednak fakt, že bylo možné rozkliknout další okna vztahující se k podpisu e-mailu a k jeho certifikátu.
[38] Zadruhé je zřejmé, že v době vyhotovení printscreenu vykazoval podpis problémy, viz informace na jednotlivých oknech výše: „There are problems with the signature. Click the signature button for details./The digital signature on this message is Invalid or Not Trusted./The certificate used to create this signature is no longer valid./This certificate has expired or is not yet valid." (Nastaly potíže s podpisem. Podrobnosti zobrazíte klepnutím na tlačítko podpisu./Digitální podpis této zprávy není platný nebo není považován za důvěryhodný./Certifikát použitý k podpisu již není platný./Platnost tohoto certifikátu již vypršela nebo ještě nenastala).
[39] Zatřetí lze dovodit, že v době vyhotovení printscreenu byl podpis neplatný minimálně proto, že již vypršel certifikát elektronického podpisu. Vypovídají o tom informace citované v předchozím odstavci a okno k podrobnostem certifikátu zobrazené v pravém horním rohu této stránky, kde je uvedeno, že certifikát byl platný od 3. 12. 2013 do 3. 12. 2014 (e-mail byl odeslán a podepsán 30. 5. 2014, printscreen stěžovatel doložil se žalobou, respektive jejím doplněním ze dne 7. 9. 2015).
[40] Samotný printscreen nicméně není způsobilý prokázat, že u podpisu nenastaly nějaké potíže již v době podání odvolání. S ohledem na čas, který uběhl mezi podpisem e-mailu a vyhotovením printscreenu, a na to, že v mezidobí vypršela platnost tehdejšího certifikátu pro elektronický podpis, jsou informace o „dřívější" platnosti podpisu do značné míry zastřené. V tomto ohledu byly úvahy krajského soudu na místě.
[42] Stěžovateli nelze klást k tíži, že nepředložil printscreen, dle kterého by podpis nevykazoval žádné problémy. Jasně vysvětlil, že potíže s podpisem nastaly následně a na základě okolnosti nezávislé na jeho vůli – vypršení platnosti certifikátu, což se při pozdějším zobrazení e-mailové zprávy projevuje právě uvedeným způsobem. Pokud by stěžovatelova tvrzení byla pravdivá, byť to zatím nelze říci, v zásadě by nemohl uvést nic přesnějšího nebo přesvědčivějšího, než uvedl, a doložený printscreen by nemohl vypadat nijak „lépe", než vypadá.
[43] Pro celkové posouzení věci pak je stěžejní, že stěžovatel na tomto místě neustrnul a navrhl vyžádat od správního orgánu příchozí zprávu v elektronické podobě a předložit ji k posouzení znalci. Takový postup by vedl k objasnění věci. Příchozí zpráva je ideálním zdrojem informací k otázce, zda byl e-mail podepsaný platným elektronickým podpisem, a znalec by ji pochopitelně byl schopen zodpovědět.
[44] Z výše uvedeného plyne, že stěžovatel v žalobě relevantně zpochybnil obsah protokolu o přijetí elektronického podání. Tvrdil, že e-mail původně byl platně podepsaný, a prezentoval k tomu ucelenou a racionální argumentaci. Na podporu svých tvrzení navrhl důkaz printscreenem odchozí zprávy, který sice sám o sobě nebyl dostatečný, ale potvrzoval alespoň část jeho skutkové verze. K prokázání zbývající části se vztahuje další navržený důkazní prostředek – znalecký posudek podpisů příchozí zprávy. Nejvyšší správní soud proto nepřisvědčil důvodům, pro které krajský soud dospěl k závěru o nerozumnosti a nehospodárnosti ustanovení znalce a dokazování znaleckým posudkem. Za popsané situace nemělo být dokazování ukončeno.
[45] Pro úplnost se vyjádří také k relevanci námitky, dle které se oba správní orgány zmínily, že sporný e-mail byl opatřený zaručeným elektronickým podpisem.
[47] Samotné vyjádření magistrátu nebylo významné. Řešení sporné otázky lze v projednávané věci opřít o obsah protokolu o přijetí podání, stěžovatelem dodaný printscreen, originál přijaté zprávy, případně znalecký posudek. Tyto důkazní prostředky vypovídají o relevantních skutkových okolnostech daleko lépe, než vyjádření správního orgánu, které svědčí spíše o jeho náhledu na věc než o skutečnosti. Navíc jde o hodnocení správního orgánu prvního stupně, který není příslušný k posouzení včasnosti odvolání a rozhodnutí o něm.
[48] Protokol o přijetí elektronického podání správního orgánu nerozlišuje mezi platně a neplatně podepsaným podáním a z citované výzvy není zřejmé, zda tak činil magistrát. Je např. možné, že stejně jako stěžovatel vycházel z toho, že druhá příloha e-mailu (soubor „smime.p7s") představuje certifikát elektronického podpisu. Podání tedy mohl mít za podepsané, ale neplatně, pokud vycházel z výsledků kontroly digitálních podpisů. Z tohoto pohledu by obsah protokolu odpovídal jeho konstatování, že e-mail byl opatřen podpisem.
[49] V dalším řízení krajský soud od žalovaného vyžádá originál sporného e-mailu v elektronické podobě. Poté bude mít dvě možnosti. Buď zvolí procesně jednodušší postup a sám zjistí, zda byl e-mail 30. 5. 2014 platně podepsaný, nebo za účelem zodpovězení této otázky ustanoví znalce. Nejvyšší správní soud vychází z toho, že ke zjištění, zda je e-mail platně podepsaný zaručeným elektronickým podpisem, není obecně třeba odborných znalostí. Konkrétní případy však mohou vykazovat taková specifika, že jsou pro jejich vyhodnocení odborné znalosti nutné. Krajský soud proto po obdržení e-mailu v elektronické podobě zhodnotí, zda jde v projednávané věci o variantu první, nebo druhou.