Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 Azs 144/2015 - 30

(citace)

Odepření práva nahlédnout do spisu je rozhodnutím, a nikoli jiným zásahem správního orgánu. Jde o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení, na které se vztahuje kompetenční výluka podle § 70 písm. c) s. ř. s.; žaloba proti takovému rozhodnutí tudíž obecně není přípustná podle § 68 písm. e) s. ř. s.

Výraz „zásah" použitý v § 85 s. ř. s. je tedy nadále nutno vnímat optikou legislativní zkratky v § 82 s. ř. s., tj. jako „zásah, pokyn nebo donucení správního orgánu, který není rozhodnutím". Domáhá-li se žalobce určení nezákonnosti zásahu, avšak za zásah považuje procesní situaci, ve které právní předpis předpokládá vydání rozhodnutí (zde usnesení o odepření nahlédnout do spisu), nelze takovou žalobu meritorně projednat s poukazem na subsidiaritu zásahových žalob. Smyslem soudního přezkumu nezákonných zásahů je totiž mimo jiné možnost vyslovit zákaz pokračovat v porušování práv. Závěr o nezákonnosti správního rozhodnutí skrze řízení o určení nezákonnosti zásahu by narážel na zásadu presumpce správnosti správních aktů, podle které vyvolává správní rozhodnutí účinky a považuje za správné a zákonné, dokud není zrušeno zákonem stanoveným způsobem. Efektivní ochranu proti účinkům správních rozhodnutí soud může poskytnout výhradně v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, v němž je nadán pravomocí napadené rozhodnutí zrušit. Na tom nic nemění, pokud není rozhodnutí vyhrazeno samostatnému přezkumu, ale jeho spornost je případně přezkoumávána až v řízení o rozhodnutí ve věci samé.

comments powered by Disqus
Judikátor

Judikatura na dosah ruky