Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2014, č. j. 29 A 55/2013 - 50

// Potvrzeno rozsudkem NSS ze dne 24. 3. 2016, č. j. 3 As 66/2015 - 30

(citace)

[50] Dále je třeba se vyjádřit ještě k argumentaci žalovaného týkající se samotného výkladu zákona o svobodném přístupu k informacím, a to k tvrzení, že důvodem pro neposkytnutí nepravomocného rozhodnutí může být neveřejnost správního řízení.

[51] Podle názoru zdejšího soudu omezení práva na informace nelze odůvodnit tím, že správní řízení je obecně neveřejné. V prvé řadě zákon o svobodném přístupu k informacím tuto skutečnost výslovně nespojuje s následkem v podobě odmítnutí žádosti. Kromě toho se ovšem ani nejedná o hodnotu, která by snad sama o sobě mohla převážit nad právem na informace ve smyslu výše citovaných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Nemožnost veřejnosti účastnit se jednání správního orgánu nelze vykládat tak, že jednotlivci nemají právo na informace o výsledku tohoto jednání, kterým je právě rozhodnutí, byť nepravomocné (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, č. j. 6 As 40/2004-62, či ze dne ze dne 17. 6. 2010, č. j. 1 As 28/2010-86, publ. pod č. 2128/2010 Sb. NSS). Omezení práva na informace by v daném případě nesledovalo ani žádný legitimní cíl, a nebylo by tak proporcionální. Práva a zájmy osob, k nimž se požadovaná informace vztahuje, chrání zákon o svobodném přístupu k informacím prostřednictvím důvodů pro odepření poskytnutí informace (§ 7 - § 11). Lze dodat, že podle § 19 zákona o svobodném přístupu k informacím není poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto
zákonem ani porušením zákonné mlčenlivosti.