Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2015, č. j. 5 As 104/2015 - 44

(citace)

Další okolnost, pro kterou policista pojal důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat správnímu řízení, a to, že se stěžovatel odmítl vyjádřit a podepsat, neboť „má za tímto účelem sjednáno pojištění“, uvedl policista teprve až následně v úředním záznamu vypracovaném bez přítomnosti stěžovatele. Důvod uvedený v daném úředním záznamu, tedy skutečnost, že má řidič sjednáno pojištění, je sám o sobě nedostatečný. Zdejší soud nesouhlasí s krajským soudem, který fakt, že má stěžovatel zřízeno pojištění, vyhodnotil jako indicii vedoucí k obavě, že se bude vyhýbat správnímu řízení. Především z úředního záznamu není zřejmé, o jaký druh pojištění se jedná, a argumentace krajského soudu, který předpokládá, že se jedná o pojištění garantující, že řidič nebude postižen za žádný přestupek, je nepodložená. Z tohoto důvodu není možné bez dalšího uzavřít, že se jedná o institut, pomocí kterého se stěžovatel bude vyhýbat řízení. I v případě, že stěžovatel má sjednáno „pojištění přestupku“, není tato skutečnost sama o sobě způsobilá vzbudit důvodné podezření, že se stěžovatel bude přestupkovému řízení vyhýbat. Nejvyšší správní soud si je vědom praxe, kterou v napadeném rozsudku kritizuje krajský soud, kdy je řidičům na základě pojištění proti přestupkům poskytováno právní zastoupení, v rámci kterého je možno zaznamenat, jak uvedl krajský soud, systematické a koordinované využívání veškerých procesních prostředků k tomu, aby přestupkové řízení nemohlo být v zákonné lhůtě skončeno vydáním pravomocného rozhodnutí. Nejvyšší správní soud ale nemůže přehlédnout, že tzv. pojištění proti přestupku, resp. finančních ztrát vzniklých uhrazením pokuty uložené podezřelému za přestupek, je produktem, který nabízí i pojišťovny v rámci své pojišťovací činnosti (ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví) a jedná se o legální pojištění proti rizikům resp. proti vzniklé škodě. Proto samotné zjištění, že podezřelý z přestupku má sjednánu tuto formu pojištění, nemůže jít bez dalšího k jeho tíži a nemůže být posuzováno jako snaha vyhnout se řízení o přestupku.