Nález Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 3210/14
(sbírka)
K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení
Ústavní soud ve své judikatuře [např. nález sp. zn. II. ÚS 153/06 ze dne 29. 6. 2006 (N 127/41 SbNU 581), nález sp. zn. I. ÚS 401/06 ze dne 26. 10. 2006 (N 196/43 SbNU 207), nález sp. zn. IV. ÚS 748/05 ze dne 12. 7. 2006 (N 135/42 SbNU 83), nález sp. zn. III. ÚS 450/05 ze dne 23. 3. 2006 (N 69/40 SbNU 685)] sice ponechává otázku vlastního rozhodnutí o tom, zda a v jaké výši mají být účastníkům řízení hrazeny náklady řízení, obecným soudům, současně ovšem klade důraz na to, aby rozhodování soudů nebylo svévolné a aby odpovídalo principům spravedlivého procesu.

Stěžovatelka sice v dalším průběhu řízení pouze odkazovala na svůj předchozí návrh na přiznání nákladů řízení pro zúčastněnou osobu z důvodů zvláštního zřetele hodných a před konečným rozhodnutím ve věci již svůj návrh nezopakovala, tato skutečnost však soud nezbavila povinnosti vypořádat se s návrhem uplatněným v předchozím průběhu řízení. Pokud soud na takový návrh stěžovatelky nereagoval a rozhodl tak, že žádné ze zúčastněných osob právo na náhradu nákladů řízení nenáleží, neboť jim nebyla uložena žádná povinnost a tyto osoby ani nepodaly návrh na náhradu těchto nákladů, dopustil se svévole, která má za následek porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.