1) Rozsudek KS v Brně ze dne 4. 4. 2018, č. j. 41 A 17/2017 - 62

(citace)

Soud uvádí, že pokud jde o čl. II odst. 3 a čl. XXVI novely (zákon č. 204/2015 Sb.), zcela se ztotožňuje s názorem na lhůtu, ve které je možno přestupek projednat, s názorem žalobce, vyjádřený v jeho žalobě i přednesu právního zástupce u jednání a v tomto směru se také ztotožňuje s metodickým pokynem vydaným Krajským úřadem Jihomoravského kraje ze dne 21.9.2016 týkajícího se výkladu prekluzivní lhůty ohledně spáchaných přestupků, a to zejména čl. II odst. 3 a čl. XXVI a dospěl k závěru, že v případě žalobce a přestupkového jednání, z něhož byl obviněn, je nutno vycházet z čl. II odst. 3 novely, tedy zákona č. 204/2015 Sb. a na žalobce se tedy vztahuje jednoroční prekluzivní lhůta, když přestupkové jednání, z něhož byl obviněn měl spáchat dne 28.11.2015 a čl. II, který je nutno v otázce prekluze přestupku použít, není uveden v čl. XXVI, když z tohoto vyplývá, že čl. II nabývá účinnosti prvním dnem 14. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, tj. dnem 1.10.2016.



2) Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2018, č. j. 41 A 23/2017 - 51

(citace)

Schválený zák.č. 204/2015 Sb. počítá s tzv. „dělenou“ účinností. To v konečném důsledku znamená, že konkrétně vymezené části novely přestupkového zákona nabývají účinnosti v odlišný
časový okamžik.

Návrh každého právního předpisu musí obsahovat ustanovení o nabytí účinnosti tohoto předspisu; ustanovení o nabytí účinnosti se uvádí jako poslední ustanovení návrhu právního předpisu. Při formulování časového momentu nabytí účinnosti právního předpisu je nezbytné, aby den nabytí účinnosti právního předpisu jako celku, resp. jde-li o tzv. dělennou účinnosti vztahující se k určitému přesně vymezenému ustanovení nebo skupině ustanovení právního předpisu, byl vyjádřen jednoznačně, srozumitelně a logicky správně.

Tzv. dělenou účinnost lze vázat pouze na konkrétně vymezené části návrhu právního předpisu (paragrafy, odstavce, pododstavce, body), resp. na jednotlivé články nebo body novely; nabytí účinnosti nelze vázat pouze na některá slova, části vět nebo věty v konkrétním ustanovení návrhu (čl. 53 odst. 1 Legislativních pravidel vlády).

Výchozím bodem je zde článek XXVI novely, v němž se uvádí: „Tento zákon nebývá účinnosti prvním dnem čtrnáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ust. čl. I. bodů 3 – 8, 11 – 16, 17, 18, 23 – 25 a 29, čl. III. bodů 1, 4 – 32, 34 – 40, čl. IV. a čl. XII. bodu 3, které nebývají účinnosti již prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona“.

Prvním dnem čtrnáctého kalendářního měsíce následujícího od chvíle, kdy byl zákon publikován ve sbírce zákonů je den 1.10.2016, zatímco první den druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona připadá na 1.10.2015.

Dle čl. II. odst. 3 novely zák.č. 204/2015 Sb.: „Ust. § 20 zák.č. 200/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o přerušení běhu prekluzivní lhůty zahájením řízení se použije pouze u přestupků spáchaných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“.

Čl. II. odst. 3 novely není uveden mezi výjimkami, které nebývají účinnosti už prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona, tedy 1.10.2015. Toto ustanovení nabývá podle čl. XXVI novely zák.č. 204/2015 Sb. účinnosti prvním dnem čtrnáctého kalendářního měsíce následujícího od chvíle, kdy byl zákon publikován ve Sbírce zákonů, tedy dnem 1.10.2016.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že aplikace ust. § 20 zák.č. 200/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nsbytí účinnosti zák.č. 204/2015 Sb. (s přerušením běhu prekluzivní lhůty dle odst. 2, 3) je vázáns k účinnosti přechodného ustanovení uvedeného v čl. II. novely, rozhodným okamžikem je tedy den 1.10.2016. Hmotněprávní úprava odpovědnosti za přestupek ve znění novely vydané ve Sbírce zákonů pod č. 204/2015 pak bude aplikována na přestupky spáchané ode dne 1.10.2016. Na přestupky spáchané do 30.9.2016 bude aplikována původní úprava odpovědnosti za přestupek před účinností novely zák.č. 204/2015 Sb.