Nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. I. ÚS 1811/13

(sbírka)

K přepjatému formalismu obecných soudů ve vztahu k označení účastníka řízení

Ústavní soud nemůže akceptovat závěr obecných soudů, podle kterého obě řízení (tedy jak podle soudního řádu správního, tak následně podle občanského soudního řádu) byla vedena proti jiným žalovaným, což vedlo k tomu, že byl odmítnut institut stavení promlčecí doby, který stěžovatel navrhoval. Označení účastníků, které použil stěžovatel, odpovídá procesním předpisům a je zřejmé, že se stěžovatel domáhá svého nároku po témže subjektu, který nese odlišné označení s ohledem na příslušné procesní předpisy. Výklad odvolacího soudu je tak příliš formalistický a v konečném důsledku by v posuzovaném případě vylučoval aplikaci ustanovení § 82 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého, odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, protože šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).

comments powered by Disqus
Judikátor

Judikatura na dosah ruky