Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2011, č. j. 7 Ans 5/2011 - 104)

(zveřejněné právní věty)

I. Jestliže nadřízený orgán v řízení o stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace (konkrétně stížnosti na nečinnost spočívající v částečném poskytnutí informací a nerozhodnutí o odmítnutí žádosti ve zbývající části) zvolí postup dle § 16a odst. 6 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tj. „usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti", pak již vydáním usnesení o převzetí věci je ukončena nečinnost původního povinného subjektu. Samotné poskytnutí informace se zde neděje formou rozhodnutí (ani usnesení), kterým by byla vyčerpána žádost o poskytnutí informace.

II. Pokud nadřízený orgán postupující dle § 16a odst. 6 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, převezme věc a poskytne informace pouze částečně, aniž by o zbytku žádosti vydal rozhodnutí o odmítnutí, je nečinný. Proti této nečinnosti lze následně brojit opět stížností dle § 16a odst. 10 ve spojení s odst. 1 písm. c) citovaného zákona a poté i žalobou na ochranu proti nečinnosti dle § 79 a násl. s. ř. s., budou-li veškeré prostředky ochrany proti nečinnosti dle zákona č. 106/1999 Sb. vyčerpány.

(citace)

Postup nadřízeného orgánu je zde dvoufázový, i když obě fáze mohou často splývat ve vydání jediné listiny. V první fázi nadřízený orgán usnesením přebírá věc a v druhé má možnost výběru z několika alternativ – poskytnutí informace, rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo kombinace obou (částečné poskytnutí informace a částečné odmítnutí). (...) Usnesením o převzetí věci se však nadřízený orgán pasuje do role povinného subjektu a přebírá i všechny povinnosti z toho vyplývající, zejména pak povinnost řádně vyřídit žádost o poskytnutí informace.