Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2015, č. j. 7 As 286/2014 - 38

kauza obec Modřava a další v. Ministerstvo životního prostředí (Plán péče o Národní park Šumava)

(citace)

V daném případě je nesporné, že stěžovatel text dohodnutého návrhu plánu péče, ve znění rozhodnutí o rozporech, následně změnil a v další fázi (§ 38 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny) tak byl projednán obsahově odlišný dokument. Nejvyšší správní soud nezpochybňuje právní odpovědnost stěžovatele za konečný text návrhu plánu péče, ale tato jej neopravňuje zasahovat do již dohodnutého návrhu plánu péče, ve znění rozhodnutí o rozporech. Stěžovatel měl zajistit, aby dokument, který byl předložen delegovaným zástupcům obcí, byl souladu s příslušnými právními předpisy, a nic mu nebránilo v tom, aby v případě následných nutných obsahových úprav textu dohodnutého návrhu plánu péče byl tento znovu projednán a dohodnut s delegovanými zástupci obcí. Pokud by stěžovatel mohl v dalších fázích procesu projednávání libovolně měnit text dohodnutého návrhu plánu péče, pak by ust. § 20 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny ztratilo své opodstatnění a stalo by se obsolentním. Skutečnost, že stěžovatel je povinen podle ust. § 38 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny projednat návrh plánu péče s dotčenými obcemi a vypořádat se s jejich připomínkami je pro posuzovanou věc irelevantní. Procesní postavení obcí v této fázi „veřejného projednání návrhu plánu péče" je slabší, neboť orgán ochrany přírody je povinen návrh plánu péče s nimi pouze projednat, tj. není povinen respektovat jejich názor, resp. požadavky a dohodnout s nimi znění, které by bylo akceptovatelné i pro tyto obce. Citované ustanovení tak má význam zejména v případech, kdy je projednáván plán péče o jiná zvláště chráněná území, u kterých není zřizován orgán srovnatelný radě národního parku, a dotčené obce proto nemají jinou možnost seznámit se s textem návrhu plánu péče a vyjádřit svůj názor na něj. Postup stěžovatele v dané věci tak byl v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, a tímto nezákonným postupem došlo k zásahu do práv účastníků řízení, a to konkrétně do práva, aby ve „veřejném připomínkovém řízení" byl projednán pouze takový návrh plánu péče, který je se zástupci obcí dohodnut (s případnou možností vyřešení rozporu).