Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2017, č. j. 62 A 172/2017 - 32

(citace)

V rozsudku ze dne 21.4.2016, č.j. 4 As 28/2016-38, Nejvyšší správní soud uvedl, že má-li účastník správního řízení za to, že postup prvostupňového správního orgánu po podání odvolání je z důvodu jeho pasivity v rozporu se zákonem stanoveným postupem dle § 86 až 88 správního řádu, měl se účastník správního řízení „…v první řadě obrátit na žalovanému nejblíže nadřízený správní orgán s podnětem na učinění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu. Až v případě bezvýsledného vyčerpání tohoto prostředku ochrany by pak bylo možno domáhat se ochrany v rámci správního soudnictví, a to právě prostřednictvím žaloby na ochranu proti nečinnosti odvolacího správního orgánu, nikoliv prostřednictvím žaloby na ochrany před nezákonným zásahem žalovaného…". V nyní posuzované věci to tedy byla nečinnost žalovaného při zpracovávání (resp. „nezpracování") žalobcem podaného odvolání, v důsledku které byla na prvostupňovém rozhodnutí vyznačena právní moc, a pak tedy měl žalobce uplatnit žalobu na ochranu před nečinností správního orgánu a zásahová žaloba je nepřípustná dle § 85 s.ř.s.