Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2014, č. j. 1 As 75/2014 - 42

(citace)


[21] Podle § 55b odst. 1 písm. a) zákona o advokacii ten, kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů, je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl.

[22] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že v žádném z případů uvedených v § 55b odst. 1 zákona o advokacii, žalovaná, i když vykonává veřejnou správu na úseku advokacie (§ 40 odst. 3 zákona o advokacii), nevydává správní rozhodnutí, které by bylo možno přezkoumat soudem ve správním soudnictví. Případy uvedené v § 55b odst. 1 zákona o advokacii se týkají především provedení (resp. neprovedení) zápisu do seznamu advokátních koncipientů, do seznamu advokátů a do seznamu evropských advokátů, tedy provedení faktického úkonu. Na tom nic nemění § 55d zákona o advokacii, z něhož vyplývá, že tyto seznamy jsou veřejnými seznamy a osvědčení o zápisu do těchto seznamů je veřejnou listinou. Stejně tak žalovaná nevydává žádné správní rozhodnutí, jestliže neumožní vykonat zkoušky uvedené v § 55b odst. 1 písm. c) nebo neumožní složení slibu podle písm. d) zákona o advokacii (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2008, č. j. 3 Ads 98/2007 – 37, publikovaný pod č. 1569/2008 Sb. NSS; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostupná na www.nssoud.cz).

[23] Dikce § 55b odst. 1 zákona o advokacii (neúspěšný žadatel o zápis do seznamu se může se obrátit na soud, aby o jeho právu rozhodl) podle Nejvyššího správního soudu nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, jaký typ soudní ochrany neúspěšnému žadateli o zápis náleží. Jedná se o zřetelný odkaz na nalézací řízení, a tedy na řízení ve věcech občanskoprávních. Již v rozsudku ze dne 8. 1. 2009, č. j. 3 Ans 10/2008 – 68, proto Nejvyšší správní soud zaujal názor odmítající, že by v souvislosti s přijetím soudního řádu správního mohlo dojít ke změně výkladu tohoto ustanovení.

[24] Nejvyšší správní soud proto v rozsudku č. j. 3 Ads 98/2007 – 37 dovodil, že ačkoli jde při provádění (neprovádění) zápisu do seznamu koncipientů o veřejné subjektivní právo, jde o jinou věc ve smyslu § 7 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř."), podle kterého jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. K projednání a rozhodnutí o žalobě toho, kdo nebyl ve lhůtě stanovené zákonem o advokacii zapsán do seznamu advokátních koncipientů, je proto věcně příslušný soud jednající v občanském soudním řízení.

(...)

[26] Podle § 85 s. ř. s., věta před středníkem, je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem nepřípustná, lze-li se nápravy domáhat jinými právními prostředky. Výše Nejvyšší správní soud vyložil, že nápravy proti nezapsání do seznamu advokátních koncipientů se podle § 55b odst. 1 zákona o advokacii lze domáhat u soudů v občanském soudním řízení podle § 7 odst. 3 o. s. ř. Žaloba stěžovatelky podaná podle § 82 s. ř. s. tak z tohoto důvodu přípustná být nemůže. Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že Městský soud v Praze v předcházejícím řízení správně žalobu odmítl podle § 46 odst. 2 s. ř. s. a odkázal stěžovatelku na možnost podání žaloby v občanském soudním řízení.