1) Nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2014, sp. zn. III. ÚS 786/14
(sbírka)
K placení povinného ručení u neprovozovaného vozidla vedeného v centrální evidenci
Lhůta uvedená v ustanovení § 24c odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, k prokázání, že vozidlo nebylo v inkriminované době provozováno v rozporu s tímto zákonem, není lhůtou prekluzivní; opačný výklad, v jehož důsledku je žalovanému (po jejím marném uplynutí) v řízení před soudem upíráno procesní právo tvrdit k tomu rozhodné skutečnosti a předkládat odpovídající důkazy, zakládá porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro závěr, že ve smyslu ustanovení § 24c odst. 1 uvedeného zákona je vozidlo provozováno, není definitivně určující, že bylo v rozhodném období vedeno v příslušném registru vozidel; ten platí jen tehdy, není-li jeho provozovatelem (vlastníkem) prokázán opak. Jestliže mu v řízení není otevřen pro takový důkaz prostor, dochází k porušení ústavně zaručeného práva dle čl. 36 odst. 1 Listiny rovněž.
2) Nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2014, sp. zn. III. ÚS 2503/14
(sbírka)
K povinnosti soudu umožnit účastníkovi řízení prokázání tvrzení o neprovozování nepojištěného vozidla
Pokládal-li obecný soud, vzhledem ke svému právnímu názoru na výklad lhůty uvedené v § 24c odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, za irelevantní tvrzení stěžovatelky, které jinak mohlo mít podstatný význam pro výsledek řízení, porušil tím její základní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Závěr, že ve smyslu ustanovení § 24c odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bylo vozidlo provozováno, bylo-li v rozhodném období vedeno v příslušném registru vozidel, platí jen tehdy, není-li jeho provozovatelem (vlastníkem) prokázán opak. Není-li mu v řízení před soudem otevřen pro takový důkaz prostor, dochází k porušení ústavně zaručeného práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
3) Nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 2127/14
(sbírka)
K placení povinného ručení u neprovozovaného vozidla vedeného v centrální evidenci
Povinnost platit pojištění z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, může být vymáhána pouze tehdy, kdy je adekvátní a odpovídá jeho smyslu a účelu, který není dán u vozidel, jež zcela zjevně nejsou schopna užívání a provozování. Tato okolnost však musí být naprosto zřejmá a je to vlastník vozidla, na kom spočívá důkazní břemeno k jejímu prokázání.
4) Nález Ústavního soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3180/14
(sbírka)
K otázce příspěvku České kanceláři pojistitelů v případě havarovaného vozidla vedeného v registru vozidel
Závěr, že vozidlo bylo provozováno ve smyslu ustanovení § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, bylo-li v rozhodném období vedeno v příslušném registru vozidel, platí jen tehdy, není-li jeho provozovatelem (vlastníkem) prokázán opak. Pokud soud dospěl k závěru, že vozidlo provozováno bylo pouze na základě toho, že vozidlo stěžovatele bylo v rozhodném období vedeno v registru, ač stěžovatel v řízení prokazoval, že po havárii nebylo provozuschopné, což dokládal stanoviskem pojišťovny o totální škodě, neměl soud oporu v provedeném dokazování a jeho závěr vedl k porušení ústavně zaručeného práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
5) Nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. IV. ÚS 2543/13
(sbírka)
K placení povinného ručení u neprovozovaného vozidla vedeného v centrální evidenci
Právní závěr okresního soudu, že vozidlo stěžovatele bylo provozováno, neměl oporu v provedeném dokazování a je závěrem natolik extrémním, že má za následek zásah do práva stěžovatele na spravedlivý (řádný) proces. Již ze samotné skutečnosti, že vozidlo je vedeno v Centrálním registru vozidel, je samozřejmě možno dovozovat, že vozidlo je provozováno (zpravidla tomu tak bude), to nicméně pouze za situace, kdy nebude jeho vlastníkem (provozovatelem) dostatečně prokázán opak. Nebylo-li vozidlo stěžovatele (vůbec) provozováno, nemohlo být provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a stěžovatel tudíž nemůže být povinen uhradit vedlejšímu účastníkovi příspěvek podle ustanovení § 24c odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť uložení takové povinnosti by bylo též v rozporu s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
6) Nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1489/14
(sbírka)
K placení povinného ručení u neprovozovaného vozidla K dokazování v občanském soudním řízení
Je na obecných soudech, aby vyhodnotily, zda vlastník vozidla relevantně prokázal nebo neprokázal, že vozidlo neprovozoval, a není tak povinen příspěvek nepojištěných hradit. V projednávané věci se obvodní soud tvrzeními stěžovatele a důkazem o tom, že vozidlo stěžovatele nebylo v rozhodné době provozováno, neboť bylo po havárii nepojízdné, z hlediska rozhodnutí ve věci samé nezabýval (ačkoli jde o skutečnost relevantní a stěžovatel má právo ji tvrdit a prokazovat). Takový postup je v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2221/13 ze dne 31. března 2014 (N 48/72 SbNU 543) a představuje zásah do práva na spravedlivý proces.
7) Nález Ústavního soudu ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1207/15
(sbírka)
K placení povinného ručení u neprovozovaného vozidla vedeného v centrální evidenci
Z toho, že osobní motorové vozidlo bylo v příslušném období vedeno v registru vozidel, lze zpravidla vyvozovat, že vozidlo bylo provozováno, ledaže by vlastník vozidla prokázal opak. Je přitom na obecných soudech, aby na základě provedeného dokazování vyhodnotily, zda vlastník vozidla relevantně prokázal nebo neprokázal, že vozidlo neprovozoval, a zda tedy je či není povinen příspěvek nepojištěných vedlejšímu účastníku hradit.
8) Nález Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 2221/13
(sbírka)
K ústavně konformní interpretaci § 24c odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Přestože stěžovatel v řízení relevantními důkazy prokazoval, že vozidlo stěžovatele nebylo provozováno, soud dospěl k závěru, že provozováno bylo, a to pouze na základě toho (nebylo to prokázáno jinak), že vozidlo stěžovatele bylo v rozhodném období vedeno v centrálním registru vozidel (dále jen „registr"). Přitom registr údaj o tom, zda je vozidlo provozováno, neobsahuje a tento závěr není založen ani na žádném zákonném ustanovení, které by obsahovalo nějakou fikci provozování vozidla v případě jeho vedení v registru, a žádné takové ustanovení neexistuje. Ústavní soud tak konstatuje, že za uvedených okolností právní závěr soudu o tom, že vozidlo stěžovatele bylo provozováno, neměl oporu v provedeném dokazování a je závěrem natolik extrémním, že má za důsledek zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces.
9) Nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1413/13

(sbírka)

Obecný soud se dopustí ústavně nekonformní interpretace ustanovení § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění, a poruší čl. 36 Listiny základních práv a svobod, když na okolnost, zda je či není vozidlo provozováno, usoudí toliko z toho, že v žalovaném období bylo vedeno v příslušném registru vozidel, ač takový údaj o tom, zda vozidlo je či není fakticky provozováno, není v tomto registru veden, a to v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2221/13 ze dne 31. 3. 2014 (N 48/72 SbNU 543).



10) Nález Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 4002/13

(sbírka)

K placení povinného ručení u neprovozovaného vozidla vedeného v centrální evidenci
Je na obecných soudech, aby vyhodnotily, zda vlastník vozidla relevantně prokázal nebo neprokázal, že vozidlo neprovozoval a není povinen příspěvek nepojištěných vedlejšímu účastníku hradit. V projednávané věci okresní soud uzavřel, že stěžovatelka unesla důkazní břemeno, že vozidlo bylo v rozhodné době umístěno v hale stěžovatelky, a uzavřel, že nebylo v rozhodném období ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti provozováno. Krajský soud pak rozsudek okresního soudu změnil, aniž by se důkazy stěžovatelky o neprovozování vozidla jakkoli zabýval a vypořádal se s nimi, a povinnost hradit příspěvek nepojištěných zavázal stěžovatelku pouze na základě toho, že vozidlo stěžovatelky bylo v rozhodném období vedeno v registru. Takový postup je v rozporu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2221/13 ze dne 31. března 2014 (N 48/72 SbNU 543) a sp. zn. II. ÚS 1413/13 ze dne 7. května 2014 (N 77/73 SbNU 373) a krajský soud se podle náhledu Ústavního soudu dopustil ústavně nekonformní interpretace § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud k tomu dále podotýká, že okresní soud nezamítl žalobu toliko na základě tvrzení stěžovatelky o neprovozování vozidla, nýbrž na základě toho, že stěžovatelka unesla v tomto směru též důkazní břemeno.
comments powered by Disqus
Judikátor

Judikatura na dosah ruky