Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice, ze dne 9. 6. 2015, č. j. 52 A 52/2015 - 47

(zveřejněná právní věta)

Spolek je sdružením osob vedených společným zájmem. Je-li předmětem činnosti spolku „ochrana subjektivních práv subjektů práva tuzemského a ochrana objektivního práva, demokracie a právního státu", je třeba vycházet z předpokladu, že členové spolku mají odborné znalosti nezbytné k naplňování cílů spolku. Pokud přesto spolek k sepisu jednoduchých formulářových návrhů na zahájení soudního řízení správního využívá služeb advokáta, nelze náklady spolku vynaložené na právní zastoupení považovat za náklady vynaložené důvodně (účelně) ve smyslu § 60 odst. 1 s. ř. s.

(citace)

Ze všech výše uvedených důvodů nelze dle soudu považovat náklady žalobce vynaložené na právní zastoupení za náklady vynaložené důvodně (účelně). Tímto soud rozhodně neupírá žalobci jeho ústavně garantované právo nechat se v řízení zastoupit. Pokud si však žalobce zvolil možnost být v tomto sporu zastoupen advokátem, nelze s ohledem na výše uvedené po žalovaném spravedlivě žádat, aby mu hradil náklady řízení takto vzniklé (srov. – mutatis mutandis - např. nález Ústavního soudu ze dne 15.12.2011, sp. zn. I. ÚS 195/11). Ostatně Ústavní soud např. již v odůvodnění usnesení ze dne 12. 7. 2012, zn. III. ÚS 2284/12, či usnesení ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1192/13 (obě dostupná na http://nalus.usoud.cz), konstatoval, že právo na právní pomoc a náhrada nákladů řízení se zastupováním spojených jsou dvě různé věci; obě spolu sice souvisejí, nikoliv však neoddělitelně. Právo na náhradu nákladů řízení, včetně těch, jež jsou spojeny se zastupováním advokátem, se odvíjí od jiných předpokladů než samotná možnost nechat se v řízení zastupovat. To je koneckonců patrné i z toho, že existují soudní řízení, v nichž se dle znění zákona účastníkům řízení právo na náhradu nákladů řízení nikdy nepřiznává; nelze přitom tvrdit, že by taková ustanovení byla v rozporu s právem na právní pomoc, neboť žádnému účastníku právo nechat se v řízení zastupovat neupírají. Stejně jako není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud náhradu nákladů spojených se zastoupením advokátem účastníku, který ve věci neměl úspěch, není jeho porušením ani to, nepřizná-li soud tyto náklady úspěšnému účastníku, dospěje-li k závěru, že jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů přiznat nemůže, kupř. právě proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva.