Rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka Olomouc ze dne 22. 11. 2017, č. j. 65 A 105/2016 - 25

(citace)

Pokud jde o samotný způsob doručování považuje krajský soud za nutné uvést, že s. ř., jehož aplikace se žalobce na posuzovanou věc dovolával, se na doručování dle InfZ obecně nepoužije, neboť v § 20 odst. 4 InfZ je vymezen vztah uvedeného zákona k s. ř. tak, že s. ř. se na postupy a rozhodování dle InfZ použije pouze tam, kde to zákon výslovně stanoví, což však není případ způsobu doručování informací, dojde-li k vyhovění žádosti a poskytnutí informací. Z uvedeného by sice bylo možné dovodit, že v takovém případě je způsob doručení poskytovaných informací plně v kompetenci povinného subjektu. Z § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, však vyplývá jednoznačná preference doručování dokumentů datovou schránkou orgány veřejné moci. Lze proto uzavřít, že statutární město Olomouc pochybilo, pokud nedoručovalo požadovanou informaci žadatelce prostřednictvím datové schránky. „Bezpečnostní" důvody, jimiž město svůj postup obhajovalo, nelze považovat za důvody uvedené v § 4a odst. 3 InfZ, nehledě na skutečnost, že postrádají i racionální argumentaci, neboť doručování dokumentů do datové schránky nelze považovat za méně bezpečný způsob doručování.