Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 7. 2012, č. j. 57 A 10/2011 - 82

(zveřejněná právní věta)

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v § 14 odst. 5 písm. b) výslovně počítá s tím, že žádost může být formulována „obecně", avšak stále takovým způsobem, aby správní orgán nabyl jasnou představu o tom, jaké informace jsou požadovány a jaké informace má podrobit přezkoumání, zda je lze žadateli poskytnout nebo zda je nutné některé vyloučit.

(citace)

Ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím je ustanovením procesním, které řeší odstraňování vad žádostí o poskytnutí informace. Ač tak zákon o svobodném přístupu k informacím výslovně nestanoví, lze ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) aplikovat toliko na situace, kdy žádost o poskytnutí informace bude trpět natolik zásadními vadami, pro které žádost není způsobilá projednání, resp. pro které ji není možné věcně posoudit. Pokud je totiž žádost způsobilá projednání, resp. je jí možné věcně posoudit, není důvod žadatele vyzývat k odstranění neexistujících vad. U takové žádosti nemůže správní orgán žádost odmítnout podle § 14 odst. 5 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím.

(...)

Soud má za to, že by žádost žalobce byla formulována „obecně", což zákon o svobodném přístupu k informacím připouští, avšak nikoli „příliš obecně". Žalobce nepožadoval informaci o blíže neurčeném počtu investičních akcí, nýbrž informaci o zcela konkrétní investiční akci. Žalobce současně nepožadoval informaci o všem, co se této investiční akce týkalo, nýbrž informaci týkající se „zpracování žádosti, získání a čerpání finančních prostředků z fondů EU". Žádost se v takto vymezeném rámci týkala jakéhokoliv obsahu nebo jeho části v jakékoliv podobě, zaznamenaného na jakémkoliv nosiči, zejména obsahu písemných záznamů na listině, záznamů uložených v elektronické podobě nebo záznamů zvukového, obrazového nebo audiovizuálního (poz. jak je podle § 3 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím definován pojem informace), který má prvoinstanční orgán v souvislosti se „zpracování žádosti, získání a čerpání finančních prostředků z fondů EU" k dispozici. Požadovaná informace tak byla vymezena sice obecně avšak stále takovým způsobem, aby prvoinstanční orgán nabyl jasnou představu o tom, jaké informace jsou požadovány a jaké informace má podrobit přezkoumání, zda je lze žalobci poskytnout nebo zda je nutné některé z některého z důvodů v zákoně o svobodném přístupu k informacím vyloučit. Žádost žalobce tak byla srozumitelná a bylo z ní zřejmé, jaká informace je požadována.