Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2012, č. j. 11 Kss 18/2011 - 251

(zveřejněná právní věta)

Subjektivní lhůtu v kárném řízení (§ 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.) je nutno odvozovat od okamžiku, kdy se navrhovatel o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, skutečně dozvěděl, případně od okamžiku, kdy mu informace o tomto jednání byly předloženy v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat. Za takový okamžik nelze bez dalšího považovat až den zveřejnění rozhodnutí, v jehož odůvodnění je popsáno negativní jednání soudce, ve veřejně přístupném rejstříku. Vydání pokynu k zastavení nápadu určitému soudnímu oddělení v rozporu s rozvrhem práce naplňuje znaky kárného provinění, i pokud se místopředseda soudu tohoto jednání dopustil v důsledku chybného vyhodnocení rozsahu svých pravomocí soudního funkcionáře.