Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2016, č. j. 3 As 231/2017 - 49

(citace)

[20] Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbývá než přisvědčit stěžovateli, že skutkový stav v nyní projednávané věci nebyl řádně prokázán, neboť z obsahu správního spisu nelze jednoznačně dovodit, že se přestupek vůbec stal. Správní delikt, který měl stěžovatel spáchat, je sice založený na objektivní odpovědnosti, nicméně za něj nelze stěžovatele postihovat za situace, kdy nebylo prvotně prokázáno porušení povinností řidiče či pravidel provozu na pozemních komunikacích, jejichž dodržování měl stěžovatel zajistit.



Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 31 A 72/2017

(citace)

23. Soud považuje za neudržitelný názor, že řidiči v řízení o správním deliktu, resp. přestupku nejsou oprávněni zpochybňovat existenci právní povinnosti, která jim je uložena dopravní značkou. Soud zcela souhlasí se žalobcem, že pokud by byla dopravní značka umístěna v rozporu se zákonem, nemůže být účastník silničního provozu postižen za její nerespektování (konečně k uvedenému směřuje incidenční přezkum opatření obecné povahy, který je možný právě v souvislosti např. s řízením o přestupku). Zároveň ale podle názoru zdejšího soudu musí i jinak značka ukládat plnění existující povinnosti. V opačném případě by byl účastník silničního provozu postižen za delikt v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege.