Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2015, č. j. 6 As 167/2015 - 37

kauza MAFRA, a.s. vs. Ministerstvo vnitra (pokuta 100.000,00 Kč za předvolební průzkum v MF DNES tři dny před volbami)

(citace)

V nyní projednávané věci potrestání stěžovatelky za zveřejnění předvolebních výzkumů sledovalo legitimní cíl ochrany práv druhých. Je totiž třeba vzít v potaz právo na svobodné volby (čl. 3 Dodatkového protokolu k Úmluvě, čl. 21 odst. 1 ve spojení s čl. 22 Listiny), resp. princip volné soutěže politických stran (čl. 5 Ústavy ČR). Ve většině případů se tato práva s právem na svobodu projevu doplňují a přispívají k rozvoji demokracie. Jak však poznamenal Evropský soud pro lidská práva, „v jistých případech se obě práva mohou dostat do vzájemného rozporu a v období před volbami nebo během voleb může být nutné regulovat svobodu projevu způsobem, který by nebyl za jiných okolností přípustný, a to za účelem zajištění svobodného vyjádření názoru lidu při volbě zákonodárců." (rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. února 1998, Bowman proti Spojenému království, stížnost č. 24839/94, bod 43, zvýrazněno Nejvyšším správním soudem; viz též rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. prosince 2008, TV Vest AS a Rogaland Pensjonistparti proti Norsku, č. stížnosti 21132/05, bod 61).

Uvedená judikatura ESLP se sice týká problematiky zákazu politické reklamy, citovanou pasáž však ESLP uvedl jako obecný princip, a proto je třeba k ní přihlédnout i v nyní řešené věci. Současně se Nejvyšší správní soud domnívá, že ji lze vztáhnout nejen na volbu zákonodárců (v užším smyslu slova), ale přiměřeně i na volby do obecních zastupitelstev, neboť ústavní pořádek ČR v rámci ochrany voleb a volebního práva nerozlišuje mezi parlamentními a obecními volbami (srov. čl. 21 Listiny a čl. 5 Ústavy). Lze proto shrnout, že ochrana voleb a demokratického procesu představuje legitimní cíl (srov. přiměřeně rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. dubna 2013, Animal Defenders International proti Spojenému království, č. stížnosti 48876/08, bod 78).