Soud musí odůvodnit, proč nevyšel ze shodného tvrzení účastníků, Na shodná tvrzení účastníků se použijí poznatky judikatury a doktríny ohledně opomenutého důkazu

(sbírka)

Ustanovení § 120 odst. 4 občanského soudního řádu soudu umožňuje, aby vzal shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění, přitom tento institut má podobný účel jako institut dokazování, kterým je zjištění či ověření tvrzených skutečností, tudíž se judikatorní a doktrinární poznatky ohledně dokazování přiměřeně použijí na shodná tvrzení účastníků. Jestliže Ústavní soud v minulosti jasně konstatoval, že neprovedení navrhovaného důkazu a jeho následné nedostatečné zdůvodnění je porušením práva na spravedlivý proces [srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 1999 sp. zn. I. ÚS 236/98 (N 122/15 SbNU 165)], k podobným závěrům je třeba se přichýlit i v případě, kdy soud nevzal v potaz a ani řádně nezdůvodnil, proč nevyšel ze shodného tvrzení účastníků. Pokud odvolací soud v posuzované věci nezohlednil shodné prohlášení účastníků řízení a ani se ve svém rozsudku s jeho odmítnutím přesvědčivě nevypořádal, zatížil své rozhodnutí vadou, která je ve svém důsledku nepřípustným porušením práva stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.