Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2012, č. j. 1 As 29/2012 - 113

(citace)

[24] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou všechny stěžovatelem uplatněné námitky přípustné. Stěžovatel některé důvody kasační stížnosti uplatnil až ve své replice k vyjádřením žalovaného a osoby zúčastněné na řízení, tedy až po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti podle § 106 odst. 2 s. ř. s. Jak však uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. II. ÚS 136/06 (http://nalus.usoud.cz), na rozdíl od řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ovládaného přísnou koncentrační zásadou, pro řízení o kasační stížnosti soudní řád správní takovou koncentraci řízení nezakotvuje. Ustanovení soudního řádu správního upravující řízení o kasační stížnosti nelze vykládat tak, že stěžovatel má po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti právo rozšířit svou stížnost na výroky dosud nenapadené či rozšířit její důvody pouze tehdy, byl-li soudem vyzván k odstranění nedostatků kasační stížnosti (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Pokud by tedy Nejvyšší správní soud k doplnění kasační stížnosti podanému po lhůtě k jejímu podání nepřihlížel, zasáhl by do stěžovatelova práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudní řád správní omezuje stěžovatele pouze v tom směru, že mu v kasační stížnosti zapovídá uplatnění důvodů, které neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s. ř. s.).



Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2017, č. j. 2 As 209/2016 - 93

(citace)

Předně Nejvyšší správní soud upozorňuje, že řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou (§ 109 odst. 3, věta před středníkem s. ř. s.), a proto kvalita a preciznost ve formulaci obsahu stížnostních bodů a jejich odůvodnění v kasační stížnosti v podstatě předurčuje obsah rozhodnutí kasačního soudu (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2011, č. j. 1 As 67/2011 – 108, a ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004 – 54; dostupné na www.nssoud.cz). Pro úspěch v kasačním řízení je tak rozhodující, jak kvalitně je stěžovatel schopen odůvodnit jím uplatněné námitky.

Nejvyšší správní soud dále připomíná, že podle nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. II. ÚS 136/06 (dostupný na nalus.usoud.cz), na rozdíl od řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ovládaného přísnou koncentrační zásadou, pro řízení o kasační stížnosti soudní řád správní takovou koncentraci řízení nezakotvuje. Ustanovení soudního řádu správního upravující řízení o kasační stížnosti nelze vykládat tak, že stěžovatel má po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti právo rozšířit svou stížnost na výroky dosud nenapadené či rozšířit její důvody pouze tehdy, byl-li soudem vyzván k odstranění nedostatků kasační stížnosti (§ 106 odst. 3). Účastníku řízení nelze odepřít možnost disponovat s předmětem řízení tam, kde zákon takovou dispozici umožňuje, jen proto, že by to usnadňovalo rozhodovací proces soudu. Kasační stížnost je tak možné doplňovat v zásadě kdykoli, až do vydání rozhodnutí o ní.