// Z uvedené judikatury vyplývá, že poskytnutí informace sice může být nezákonným zásahem (např. pokud je porušena ochrana obchodního tajemství nebo osobních údajů), ale zásahovou žalobu nelze podat předběžně, ale až poté, co dojde k poskytnutí informací, a tím ke zkrácení práv. Před poskytnutím informací se může dotčená osoba bránit žalobou proti odvolání žadatele proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti (rozsudky NSS sp. zn. 7 As 4/2013 a 9 As 154/2015).



Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, sp. zn. 2 Aps 1/2005

(zveřejněné právní věty)

Podle § 82 s. ř. s. se poskytuje ochrana před zásahem, který trvá, jehož důsledky trvají nebo u něhož hrozí opakování, nikoli však ochrana před aktuálně neexistujícími zásahy – mj. zásahy, které mohou teprve v budoucnu nastat, nejde-li o hrozbu opakování již učiněného zásahu.



Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2015, č. j. 9 As 154/2015 - 49

(citace)

[13] Možností soudní ochrany osob, které mohou být poskytnutím informace dotčeny, se zabýval rozšířený senát v rozsudku ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012 - 62 (publ. pod č. 3155/2015 Sb. NSS). V bodě [109] svého rozsudku shledal, že byla-li informace poskytnuta, mohou se dotčené osoby obrátit na správní soud se zásahovou žalobou proti zásahu v podobě poskytnutí informace. To však není nynější případ, jelikož v době, kdy stěžovatelky v nynější věci podávaly žalobu ke krajskému soudu, žadatelem požadovaná informace o jejich platu nebyla ze strany povinného subjektu poskytnuta.



Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2016, č. j. 8 As 93/2015 - 134

(citace)


Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením podle § 82 s. ř. s. lze podat teprve po uskutečnění tvrzeného nezákonného zásahu. Osoby, o jejichž platových poměrech mají být poskytnuty informace v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se proto nemohou domáhat zásahovou žalobou povinnosti zdržet se nezákonného zásahu do svých práv předtím, než je informace fakticky poskytnuta.

(...)

Je však potřebné připomenout, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu není koncipována jako žaloba preventivní, jejímž účelem by bylo předem deklarovat nezákonnost takového zásahu bez ohledu na to, zda již k zásahu skutečně došlo. Již § 82 s. ř. s. zřetelně předpokládá tvrzení žalobce, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem či donucením. Žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah (§ 83). Soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem (§ 87 odst. 2).

Soudní řád správní tedy zřetelně předpokládá deklaratorní výrok o nezákonnosti zásahu, který se již v minulosti uskutečnil. Má-li takový zásah trvat či mají-li trvat jeho důsledky či hrozba jeho opakování, nepochybně musí být zásah v době podání žaloby uskutečněn alespoň do té míry, že po podání zásahové žaloby již „pouze" trvá, trvají jeho důsledky či hrozba jeho opakování. Soudní řád správní nedává žádný prostor pro přípustnost preventivních zásahových žalob. Procesní prostředky obrany mohou z povahy věci vyplývat pouze ze skutečností, ke kterým objektivně v minulosti došlo. Nelze žalobou brojit za situace, kdy žalobce pouze předpokládá, že k určitým skutečnostem dojde a již v předstihu hledá u soudu ochranu proti nim. Očekávané skutečnosti totiž v reálné situaci nakonec nemusí vůbec nastat a procesní předpis rovněž nedává vodítko, jak by měl výrok takového soudního rozhodnutí vypadat (nehledě např. k právní moci a vykonatelnosti takového rozhodnutí). O jinou situaci nepochybně jde v případě
potřeby zatímně upravit poměry účastníků či možnosti přiznat žalobě odkladný účinek [instituty předběžného opatření (§ 38 s. ř. s.) či odkladného účinku žaloby (§ 73 s. ř. s.)]. Jejich využitím nedochází k trvalé hypotetické úpravě poměrů pro futuro, účelem je pouze nastolit (zachovat) určitý skutkový či právní stav po dobu trvání soudního řízení. Právní poměry budou následně ustaveny rozhodnutím ve věci samé, popř. účinky využití těchto institutů zaniknou spolu s ukončením soudního řízení.

Nejvyšší správní soud proto nepřisvědčil názoru krajského soudu o přípustnosti apriorní soudní ochrany prostřednictvím zásahové žaloby.



// PŘEKONANÁ JUDIKATURA

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 5. 2015, č. j. 15 A 22/2015 - 91

// Rozsudek byl zrušen a žaloba odmítnuta rozsudkem NSS ze dne 7. 6. 2016, č. j. 8 As 93/2015 - 134.

(zveřejněná právní věta)

Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, který spočívá v poskytnutí informací v režimu zákona č. 106/1999 Sb. o žalobci, jakožto dotčené osobě, je přípustná i v případě, že ji žalobce podal před uskutečněním tvrzeného zásahu, tj. před poskytnutím informace žadateli povinným subjektem.



Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2015, č. j. 15 A 51/2015 - 63

// Zrušeno rozsudkem NSS ze dne 29. 10. 2015, č. j. 9 As 154/2015 - 49.

(zveřejněná právní věta)

Dotčené osoby, tj. osoby, jichž se žádané informace týkají, v případě, že jsou přesvědčeny, že žádané informace nemají být poskytnuty, mají možnost soudní ochrany prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem povinného subjektu, kdy v rámci této žaloby soud posoudí, zda žádané informace mají být poskytnuty, či nikoliv.