SOUHRN: Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze napadnout správní žalobou (naopak sdělení o nezahájení přezkumu žalovat nelze, protože se nejedná o rozhodnutí)
Posted on March 6th, 2017
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2016, č. j. 10 Afs 165/2016 - 27
(citace)
Městský soud v napadeném usnesení stručně uvedl, proč nemůže žalobu věcně přezkoumat. NSS však musí přisvědčit námitce stěžovatelky, že závěr městského soudu o výluce rozhodnutí o přezkoumání rozhodnutí podle § 70 písm. c) s. ř. s. je nesprávný a odporuje zákonu (viz rozsudek NSS ze dne 19. 10. 2006, čj. 1 Afs 21/2006-52, na který stěžovatelka odkazuje, a navazující judikatura, např. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2007, čj. 9 Afs 75/2007-80; ze dne 13. 12. 2007, čj. 9 Afs 76/2007-84; ze dne 27. 8. 2008, čj. 1 Afs 124/2008-42; ze dne 18. 6. 2010, čj. 2 Afs 7/2010-84; ze dne 19. 5. 2011, čj. 1 As 36/2011-79; ze dne 7. 8. 2013, čj. 1 Afs 35/2013-30, či nejnověji ze dne 15. 10. 2015, čj. 8 Afs 9/2015-61, nebo ze dne 19. 5. 2016, čj. 9 Afs 17/2016-43). Důsledky, které nařízení přezkoumání rozhodnutí v daňovém řízení z moci úřední způsobuje, ve svém souhrnu zakládají žalobní legitimaci daňového subjektu podle § 65 odst. 1 s. ř. s., tj. možnost bránit se proti rozhodnutí o nařízení přezkumu soudní cestou. Přestože se cit. rozsudek čj. 1 Afs 21/2006-52 vztahoval k § 55b již neplatného zákona o správě daní a poplatků, NSS tyto závěry aplikuje též na § 121 odst. 1 daňového řádu (srov. cit. judikaturu, srov. též BAXA, J. a kol. Daňový řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 754).
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2017, č. j. 2 As 309/2016 - 27
(citace)
Sdělení, které stěžovatel napadl žalobou, bylo vydáno v intencích § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož poslední věty „[ú]častník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli".
K povaze sdělení o nezahájení přezkumného řízení se zcela v souladu se shora citovanými aktuálními právními názory vyjádřil Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 55/2007 – 71, publ. pod č. 1831/2009 Sb. NSS, takto: „Z konstrukce
ustanovení § 94 správního řádu o přezkumném řízení je zřejmé, že se nejedná o řádný opravný prostředek, ale o zvláštní prostředek dozorčího práva, který byl svěřen do rukou správních orgánů a na který není právní nárok. V případě, že příslušný správní orgán dojde k závěru, že chybí důvod pro přezkoumání napadeného správního rozhodnutí (není důvodné podezření, že pravomocným nebo předběžně vykonatelným rozhodnutím byl porušen obecně závazný právní předpis), a podnět k zahájení přezkumného řízení učinil jiný subjekt než správní orgán, vyrozumí jej o tom, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení. O tomto zjištění však správní orgán nevydává rozhodnutí, pouze sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodu do 30 dnů podateli. Oznámení o nezahájení přezkumného řízení podle ustanovení § 94 správního řádu je tedy pouhým sdělením, nikoliv rozhodnutím. V tomto případě totiž není důvodu zasahovat do právní sféry účastníků správního řízení, protože jejich práva a povinnosti, změněné nebo vzniklé původním rozhodnutím, nejsou tímto sdělením dotčeny" (důraz přidán). Shodný názor, že sdělení podle § 94 odst. 1 věty poslední správního řádu není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a proto proti němu nelze brojit žalobou proti
rozhodnutí, Nejvyšší správní soud konstantně vyslovil také v dalších judikátech (srov. rozsudek ze dne 15. 7. 2015, č. j. 2 As 127/2015 – 24, ze dne 14. 5. 2014, č. j. 1 As 2/2014 – 56, nebo ze dne 27. 3. 2014, č. j. 3 As 90/2013 – 33). Nejvyšší správní soud nemá jakýkoli důvod se od těchto judikatorních závěrů odklonit a ani stěžovatel žádný důvod, pro který by se tak mělo stát, nepředestřel.
Žalovaný tedy sdělením nezaložil, nezměnil, nezrušil ani závazně neurčil práva či povinnosti stěžovatele, neboť o nich bylo závazně rozhodnuto již příkazem ze dne 3. 12. 2012. Sdělením ze d ne 3 0. 5. 2016 byl stěžovatel pouze informován, že žalovaný neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení z úřední povinnosti, což odůvodnil uplynutím zákonných lhůt. Stěžovatelova žaloba směřovala proti úkonu žalovaného, který nebyl rozhodnutím, a městský soud tudíž nepochybil, když ji v té části, v níž směřovala proti sdělení, odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s.
