Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 31 A 72/2017

(citace)

24. V nyní posuzované věci je ze shora citovaných ustanovení zřejmé, že právní povinnost hradit za užití pozemní komunikace ke stání (odstavení) motorového vozidla stanovenou cenu nevyplývá primárně z dopravní značky IP 13c, ale z nařízení obce, ve kterém jsou tyto úseky vymezeny, a z ceníku, ze kterého vyplývá cena, za kterou má být předmětný úsek pozemní komunikace užíván. Samotná dopravní značka je pak sice umísťována opatřením obecné povahy, ale obstojí pouze ve spojení s nařízením obce a ceníkem, neboť ze samotné dopravní značky IP 13c je zřejmé, že se jedná o informativní dopravní značku (srov. ustanovení § 8 vyhl. č. 294/2015 Sb. ve spojení s přílohou 5 vyhlášky), byť je řidič povinen řídit se údaji na značce, dodatkové tabulce nebo na parkovacím automatu (hodinách).

Již Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, v rozsudku ze dne 5. 6. 2006, čj. 63 Ca 2/2006-18, konstatoval, že se v případě uvedené značky jedná „v podstatě oprávnění vlastníka (komunikace) alespoň zčásti krýt náklady stanovením parkovného. Je to mj. projev zrovnoprávnění obce jako vlastníka s jinými vlastníky v oblasti komerčního využití vlastnictví (byť jistě omezeného právě cenovými předpisy)."

25. Je proto na žalovaném, aby se, byť i v případě blanketního odvolání, zabýval alespoň elementárně tím, zda skutečně existuje právní povinnost, která má vyplývat z porušené dopravní značky, tj. zda skutečně byly vydány předmětné předpisy obce stanovující úseky pozemních komunikací, na kterých je umožněno stání či odstavení vozidel, zda žalobce stál vozidlem v takto specifikovaném úseku pozemní komunikace a zda bylo obcí rozhodnuto o způsobu stanovení ceny za parkování. Správně však žalovaný poukazuje na to, že umístění samotné dopravní značky má následně vyplývat z opatření obecné povahy, a proti takovému opatření obecné povahy musí žalobce případně brojit samostatným návrhem.

26. S ohledem na to, že se žalovaný existencí právní povinnosti, na jejímž podkladě může jedině být dopravní značka IP 13c umístěna, nezabýval, ačkoliv s ohledem na to, že se jedná o hodnocení existence právní povinnosti, byl povinen v tomto rozsahu napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně přezkoumat, je napadené rozhodnutí v tomto bodu nepřezkoumatelné.

27. Žalobní námitky, které uplatnil ve vztahu k této právní povinnosti žalobce v podané žalobě, soud nebyl oprávněn jako první orgán vyřešit, neboť by tím zcela nahrazoval roli žalovaného a překročil by rámec přezkumu zákonnosti jeho rozhodnutí podle soudního řádu správního. Zároveň s ohledem na to, že se jedná o hodnocení právní otázky nelze tyto žalobní námitky odmítnout s tím, že měly být uplatněny v řízení před žalovaným (k pasivitě účastníka řízení v řízení před správním orgánem srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016, č. j. 2 As 217/2015 – 47, resp. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015 – 71).