1) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2017, č. j. 1 As 352/2016 – 36

(citace)

Krajský soud se však nedostatečně vypořádal s námitkou povinnosti správních orgánů za jistých okolností doručovat předmětnou výzvu jak zástupci, tak přímo účastníku řízení. Ve stručnosti odkázal na vybrané judikáty Nejvyššího správního soudu a vlastní rozsudek ze dne 27. 3. 2015, č. j. 20 A 25/2014-20. S judikaturou namítanou stěžovatelem se nijak nevypořádal, resp. poukázal na sjednocující úlohu Nejvyššího správního soudu, když uvedl pouze: „Krajský soud si je vědom i judikatury uvedené žalobcem a poukazuje k tomu na sjednocující úlohu NSS, jak je vyjádřena v §§ 12, 17 a 18 s. ř. s.“ Stávající vypořádání námitky krajským soudem však s ohledem na zjevnou stručnost jejího odůvodnění neobstojí.

Nejvyšší správní soud zajisté má sjednocující úlohu v souladu s § 12 s. ř. s., jeho úkolem však není nahrazovat roli krajských soudů, nepřejímá jejich rozhodování a ani nenahrazuje odůvodnění jejich rozsudků. Zjišťování rozhodných okolností a skutkového stavu každého jednotlivého případu se uskutečňuje při nařízeném jednání, které je těžištěm dokazování, právě před krajskými soudy. Jsou to právě ony, které zjišťují rozhodné skutečnosti a posuzují námitky účastníků soudního řízení. Kasační soud ani nemůže být prvním, který namítané žalobní námitky posoudí. Opačný způsob by mohl vést k porušování práva na spravedlivý proces. Pokud by Nejvyšší správní soud doplňoval rozsudky krajských soudů, účastníci by ztratili možnost brojit proti takovému posouzení u Nejvyššího správního soudu kasační stížností a byli by tak připraveni o tento mimořádný opravný prostředek.



2) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007 - 64

(citace)

V situaci, kdy „(…) je část odůvodnění rozsudku krajského soudu, v níž se měl krajský soud vyjádřit ke skutkovým a právním otázkám vyplývajícím z uplatněných žalobních bodů, tvořena z valné části toliko pasážemi převzatými bez dalšího komentáře z publikovaného judikátu v jiné, skutkově i právně odlišné věci, aniž by krajský soud zároveň vyložil, jaký význam mají tyto převzaté závěry pro jeho rozhodnutí ve věci, je rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.“