Pro aplikaci pravidla in favorem libertatis je nutné, aby proti sobě stály dva rovnocenné výklady
Posted on November 29th, 2018
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2015, č. j. 6 As 167/2015 - 37
kauza MAFRA, a.s. vs. Ministerstvo vnitra (pokuta 100.000,00 Kč za předvolební průzkum v MF DNES tři dny před volbami)
(citace)
Stěžovatelka dále namítla, že výklad přijatý městským soudem je v rozporu s pravidlem in dubio mitius (v pochybnostech mírněji), resp. vhodněji (s ohledem na zásadu iura novit curia) s pravidlem výkladu in favorem libertatis (ve prospěch základního práva nebo svobody), podle kterého platí, že je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní normy, je třeba volit ten, který vůbec, resp. co nejméně zasahuje do toho kterého základního práva či svobody. Již z pouhé skutečnosti, že právo aspiruje na prospektivní regulaci právních vztahů, a z požadavku na obecnost právní normy je však zřejmé, že velké množství právních norem je formulováno tak, že umožňuje vícero, alespoň teoreticky myslitelných, výkladových variant. Obecnější hodnotou, která tvoří základ pravidla in favorem libertatis, je totiž předvídatelnost práva (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 4. února 2010 sp. zn. II. ÚS 40/09). Z hlediska aplikace pravidla in favorem libertatis je tak zásadní, zda byly dány k dispozici dva rovnocenné výklady použitelných právních ustanovení (usnesení Ústavního soudu ze dne 21. dubna 2011 sp. zn. III. ÚS 856/11). Teprve v případě existence dvou rovnocenných výkladů je na místě zvolit variantu ve prospěch základního práva nebo svobody, tedy v kontextu správního trestání variantu pro stěžovatelku mírnější. Nejvyšší správní soud však s ohledem na výklad obsažený v předchozích odstavcích dospěl k závěru, že vůbec není splněn vstupní předpoklad pro aplikaci uvedené zásady. V daném případě podle Nejvyššího správního soudu nejsou v případě § 65 zákona o obecních volbách dány rovnocenné výkladové varianty, jimiž je aplikace zásady in favorem libertatis. Městský soud se tedy nedopustil porušení tohoto výkladového pravidla, naopak právě stěžovatelka založila svou procesní obranu na poměrně složité a nepředvídatelné výkladové konstrukci § 65 zákona o obecních volbách