V rozhodnutí není vhodné používat emotivně zbarvená vyjádření, ale označení žalobního tvrzení za "žalostně trapné" není důvodem podjatosti
Posted on May 10th, 2019
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 7 As 205/2015
// Soudce Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Pavel Kumprecht označil v rozsudku ze dne 23. 6. 2015, č. j. 51 A 19/2013 - 58 tvrzení žalobce spočívající ve výměně řidičů za „žalostně trapné" a žalobce v užití takového výrazu spatřoval podjatost rozhodujícího soudce, podle NSS se ale o důvod podjatosti nejednalo.
(citace)
Jak již vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 18. 3. 2015, č. j. 1 As 1/2015 – 33, není vhodné používat v soudních rozhodnutích samoúčelná emotivně zbarvená vyjádření. I když některé věty, jimiž soudce krajského soudu reagoval na poněkud bizarní stěžovatelovu argumentaci, mají nesporně expresivní charakter, nelze na jejich základě dovodit existenci pochybností o nepodjatosti soudce krajského soudu. Výroky totiž nic nevypovídají o jeho poměru k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům. Lze-li tedy odůvodnění rozhodnutí krajského soudu vytknout nějaké nedostatky, jedná se pouze o nedostatky z kategorie vhodnosti užitých slovních obratů, avšak bez jakéhokoliv vlivu na zákonnost napadeného rozsudku.