rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, č. j. 4 Ads 86/2008 - 198

Tato zásada (mimo jiné) znamená, že řízení až do vydání rozhodnutí představuje jeden celek, tedy totéž řízení zahrnuje jak řízení odehrávající se před správním orgánem prvního stupně, tak i případné odvolací řízení. Tato řízení se tedy pojímají dohromady, ve svém komplexu. Stejně tak potom jsou jako jeden celek vnímána všechna rozhodnutí povstalá v jednotlivých fázích řízení (rozhodnutí prvního stupně, rozhodnutí odvolací).


rozsudek NSS ze dne 30. 4. 2015, č. j. 9 As 264/2014 - 69

Toto ustanovení [§ 36 odst. 1 správního řádu] tedy zakotvuje zásadu jednotnosti řízení, projevující se tím, že účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení.

rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2016, č.j. 9 As 301/2015-45:
„[P]odle ustálené soudní judikatury (usnesení rozšířeného senátu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003 -
56, rozsudek ze dne 28. 12. 2007, č. j. 4 As 48/2007 - 80, či rozsudek ze dne 13. 3. 2014, č. j. 9 Afs
74/2013 – 46) tvoří rozhodnutí správních orgánů I. a II. stupně z hlediska soudního přezkumu jeden celek. …
Při naplnění podmínek stanovených správním řádem je tedy možné v rámci řízení … napravit některé vady
prvostupňového rozhodnutí.“